Objev historického mezičlánku mezi létavým a nelétavým hmyzem
Jeden český vědec spolu se dvěma německými kolegy prokázali prostřednictvím zkameněliny, že se křídla současného hmyzu vyvinula ze zvláštního útvaru na těle jejich dávných předchůdců, který jim umožňoval plachtit.
Dlouhá léta klidně odpočívala v muzeu v Berouně, aby nakonec po letech vydala své historické tajemství a pomohla poznat jednu ze záhad evoluce: jak se hmyz naučil létat. Řeč je o zkamenělině objevené v 80. letech minulého století v lomu Na Štilci u Tlustice. Vědci ji původně považovali za obrovskou vodní larvu jepice.
Později se k ní však vrátil česko-německý tým a došel k překvapivému závěru, že dotyčný hmyz žil před zhruba 300 miliony let ve skutečnosti na souši a tvořil důležitý mezičlánek ve vývoji hmyzích křídel. Jejich práce ukazuje, že se křídla známá u současného hmyzu skutečně vyvinula ze zvláštního útvaru na těle jejich dávných předchůdců, který jim umožňoval plachtit.
Jak v rozhovoru s Janou Olivovou vysvětluje doktor Pavel Sroka z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích, zaujal je už dříve publikovaný popis zkameněliny a fakt, že byla různými autory postupně řazena do různých skupin hmyzu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.