Obří černá díra v galaxii NGC 1277 a nejstarší indické železo
Kamčatská sopka proti vulkanologům, souboj vozítek o Měsíc a vodní led na Merkuru.
Sopka Ploskij Tolbačik na Kamčatce vyhnala ruské vulkanology z jejich vědecké základny, kterou zalily proudy žhavé lávy stejně jako blízký turistický tábor. Z vulkánu stoupá dým a sopečný popel se snáší na les i lidská obydlí až několik desítek kilometrů daleko. Nikomu se zatím nic nestalo. Ploskij Tolbačik, vysoký 3100 metrů, prý nepatří k nebezpečným sopkám. K jeho zatím poslední erupci došlo skoro před čtyřiceti lety.
V pákistánském údolí Svát objevili členové italské archeologické expedice nejstarší známé železné předměty indického subkontinentu. Více než tři tisíce let staré fragmenty se našly na pohřebišti v Udegramu, používaném ještě v předbuddhistické éře. Probíhaly tam zvláštní pohřební obřady – mrtví byli ponecháni v otevřeném hrobě a až po rozkladu těla částečně spáleni. Teprve poté se hrob uzavřel a označil náhrobkem.
Ke zlaté horečce se dá přirovnat snaha 25 soukromých týmů, které se uchází o cenu Google Lunar X Prize. Prémii 20 milionů dolarů získá tým, jenž jako první dopraví na Měsíc vozítko, které ujede aspoň 500 metrů a odešle na Zemi fotografie a video. Na ostatní dílčí úspěchy padne dalších 10 milionů. Mohl by mezi ně patřit například objev použitelného zdroje vody, který by měl pro budoucí Měsíčňany skutečně cenu zlata.
Vodní led se nachází i na Merkuru, přestože je tato planeta z celé Sluneční soustavy nejblíže Slunci a teploty na jejím povrchu stoupají i nad 430 stupňů Celsia. Do některých kráterů v severní polární oblasti však Slunce nikdy nezasvítí. Právě tam se podle zjištění americké sondy Messenger nacházejí velké ledové kapsy. Vědci předpokládají, že podobné je to i na jižním pólu. Tam ale sonda tak dobře nevidí.
Uprostřed galaxie NGC 1277 v souhvězdí Persea sedí tak obrovská černá díra, že vědci po jejím objevu strávili celý rok kontrolováním dostupných údajů, než v její existenci skutečně uvěřili. Supermasivní černá díra zabírá 14 procent hostitelské galaxie a je asi jedenáctkrát širší než je průměr oběžné dráhy Neptunu kolem Slunce. Není tedy divu, že její hmotnost odpovídá hmotnosti zhruba 17 miliard našich Sluncí.
Zdroj: ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 50/2012, 8. – 14. prosince.
Pravidelná rubrika Objevy a události se vysílá na začátku každého Planetária.
