Obří podzemní jezero pod ledem

Jezero dlouhé 250 km a široké 60 km se nachází pod ruskou polární stanicí Vostok. Už při budování stanice v roce 1957 si polárníci všimli, že něco nehraje. V okolí do vzdálenosti několika desítek km byl velmi plochý terén.

Odvážná hypotéza

„Jeden z geomorfologů, Andrej Petrovič Kapica, přišel s myšlenkou, která se tenkrát zdála být trochu přitažena za vlasy, že hluboko pod povrchem by mohlo být jezero,“ uvedl v Meteoru hydrogeolog Zbyněk Hrkal.

„Teprve v roce 1974 Britové Kapicovu teorii potvrdili leteckým radarovým průzkumem. Další zpřesnění proběhlo v roce 1991 pomocí radiometrické družice ERS 1. A ta nejpřesnější data jsme získali v roce 2001 leteckou geofyzikou, kterou tam provedli američtí vědci,“ popsal Hrkal. Andrej Kapica se potvrzení své hypotézy naštěstí dožil, zemřel teprve nedávno, v roce 2011.

Jezero staré 35 milionů let

Zjistilo se, že jezero je obrovské. Šesté největší na světě. A první, co se týče podzemních jezer. Průměrná hloubka činí 200 metrů, největší hloubka dosahuje až 800 m. Nejenom že je jezero velké, ale je také pěkně staré.

„To jezero vzniklo zhruba před 35 miliony let, tedy v době, kdy na Antarktidě žádný ledovec nebyl,“ podotkl Zbyněk Hrkal. „V místě, kde se dnes nachází jezero, byl tektonický zlom, který vytvořil morfologickou depresi, a ta se vyplnila srážkovou povrchovou vodou,“ vysvětlil Hrkal.

Jezero Vostok - satelitní snímek|foto:Český rozhlas

Proč jezero nezamrzlo?

Jenže pak se změnilo klima, začalo se ochlazovat. Za normálních okolností by asi došlo k tomu, že jezero by promrzlo a zmizelo. Jenže okolnosti normální nebyly.

„Jezero je v místech, které je geotermálně aktivní, to znamená, že do dna jezera vytéká teplá voda ohřívaná v podzemí. Na jezeře se začala vytvářet ledová krusta, která narůstala, ale ta voda zůstala v tekutém stavu dodnes,“ popsal hydrogeolog Hrkal.

„Teplota vody v jezeře má kolem minus 3 stupňů, ale protože je pod obrovským tlakem vrstvy 4kilometrového ledovce, tak zůstává stále v tekutém stavu,“ doplnil Hrkal.

Vrtat, nebo nevrtat?

Prozkoumat vodu starou 35 milionů let, to je jistě pro vědce lákavá představa. „Rusové se desítky let postupně pomocí vrtů probourávali ledovcovým štítem hlouběji a hlouběji. Když už ale byli těsně nad stropem jezera a byla šance, že se tím stropem probourají, vznikla ve vědecké veřejnosti určitá obava ze znečištění unikátní jezerní vody,“ řekl Hrkal.

Jezero Vostok - vrtat, nebo nevrtat? To je otázka|foto:Český rozhlas

A skutečně, když se odebral první vzorek z nejsvrchnější části jezera, nastalo určité zklamání. Našly se tam totiž bakterie, které by tam vůbec být neměly. Vědci tedy byli nuceni vrty pozastavit a hledala se čistější technologie, jak k jezeru proniknout a přitom ho nezanést současnými bakteriemi.

„Jednou z možností je jiný způsob vrtání, tzv. termovrtání. Nástrojem je sonda, která se táním ledu dostává do větší hloubky, nad ní pak led znovu chladne a uzavírá se,“ nastínil Zbyněk Hrkal.

Mezitím se ukázalo, že podobných, i když menších jezer, je pod Antarktidou více. Jsou propojena a zřejmě u nich probíhá i jistá výměna vody s oceánem.

Průzkumy největšího podzemního jezera Vostok pokračují, teprve budoucnost ukáže, co se skrývá hluboko pod ledem.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem audioarchivu iRadio.