Ochlazení Antarktidy vedlo ke vzniku nových druhů

Před 53 miliony let byla Antarktida pokrytá subtropickými rostlinami. Během dalších 20 milionů let se však klima postupně ochlazovalo. Zhruba před 34 miliony lety Antarktidu pokryl masivní ledový příkrov a v okolním moři se objevil mořský led. Němými a téměř neviditelnými svědky těchto změn byly i jednobuněčné mořské obrněnky (Dinoflagellata). Ve stádiu cyst mají pevné schránky, díky nimž se na fosilním záznamu zachovávají lépe než jiné jednobuněčné organismy. Vědci, kteří zkoumali vzorky sedimentu vytěžené v hloubce až 1000 metrů pod povrchem dna moře, se proto zaměřili právě na sledování výskytu obrněnek v různých obdobích.

V dobách, kdy bylo moře kolem Antarktidy bez ledu, se v mořské vodě vyskytovala pestrá směs různých druhů obrněnek. Některé byly dravé, jiné získávaly energii fotosyntézou. S nástupem mořského ledu tento systém zkolaboval. Přežily jen dravé obrněnky, které se v hojném počtu objevovaly pouze na jaře a v létě. V té době led tál a do vody se dostalo množství živin, které spolu s přístupem světla vyvolalo „květ“ fotosyntetizujících řas.

Antarktický krill (Euphausia superba)|foto: Uwe Kils, GNU General Public License, verze 1.2

Masa planktonu je klíčovým zdrojem potravy pro drobné korýše krill, kterými se živí tučňáci i velryby. Vědci se domnívají, že právě změna dostupnosti krillu, které se celý ekosystém musel přizpůsobit, byla hnacím motorem evoluce velryb a tučňáků. Nasvědčuje tomu i fakt, že kosticovci, kteří cedí krill z vody, se od ozubených kytovců oddělili v době před asi 36 miliony let – tedy těsně poté, co antarktický ekosystém prodělal zásadní změnu.

Zdroj: Goethe Universitet