Od historie k filozofii, umění a zpět

Společně s Františkem Koukolíkem si budeme povídat o stárnutí i štěstí a s prof. Janem Roytem o díle Mistra Třeboňského oltáře. S Tomášem Klimkem projdeme krajinou českého středověku a s doc. Miriam Löwensteinovou se zaměříme na korejskou literaturu. Nahlédneme také do knihy, která si místo na nočních stolcích patrně nezíská, ale o to víc stojí za přečtení.

Štěstí je infekční
„Představte si, že se štěstí šíří sociální sítí. Jednu z nich mapuje tzv. Framingamská studie. Začala roku 1948 v americkém státě Massachusetts a sleduje zdravotní stav a sociální vztahy 5000 lidí, teďuž ve třetí generaci. Zjistila: „Jestliže jsou štastni lidé, kteří jsou v sociální síti na krok od vás, pak je pravděpodobnost, že budete štastni také, o plnou čtvrtinu vyšší“ Pozor! Vašich spolupracovníků v zaměstnání se to netýká.“ František Koukolík nepíše ve své knize Metuzalém. O stárnutí a stáří pouze o štěstí. Nalistovat zde můžete kapitoly o čase, bohatství, moudrosti, kostech, cévách nebo úspěšném stárnutí. Důvod rozsahu najdete hned v první větě knihy: „Vyprávění o stáří je vyprávěním o čase, biologii a medicíně, ale také o smrti, lásce, tvořivosti, štěstí a moudrosti.“ Četbou knihy Metuzalém si můžete připomenout šestnáctidílný cyklus o stárnutí, který vysílala Česká televize v roce 2012. Ovšem kniha nabízí mnohé navíc.

Korejská literatura
Žijeme ve světě, který postupně stírá hranice mezi jednotlivými světy, což se odráží také v knihách. Jedním z příkladů může být korejská literatura, které se věnuje doc. Miriam Löwensteinová. Právě ona spolupracuje na projektu, který v rámci edice Současná světová próza, představí deset knih korejských autorů. První tři tituly už spatřily světlo světa. Sérii zahájil román ze současnosti se špionážní zápletkou od Kim Jonga s názvem Říše světla. Druhou knihou se stalo historické dílo spisovatelky Han Musuk Setkání, se kterým se vrátíte do 19. století a vstoupíte do společnosti konfuciánských učenců, buddhistických mnichů a křesťanských mučedníků. Nedočtete se pouze o tragédii rodiny, kde došlo ke konfesnímu rozdělení, ale můžete zde najít také citace historických a filozofických spisů a poezie. Novinkou řady je titul Básník a autorem I Munjol. Právě z této knihy nabídla při rozhovoru doc. Löwensteinová malou ukázku.

Krajiny českého středověku
„Prohlížíme-li si pozorněji nějakou památku středověkého umění, často nás zarazí neobvyklá perspektiva, prostorové uspořádání či pitoreskní tvar, aniž si většinou příčinu nezvyklosti svého dojmu vůbec uvědomíme. Je to dáno jednak odlišným dobovým náhledem na funkci umění a uměleckých výtvorů, ale také specifickým středověkým chápáním samotné prostorovosti. Myslím, že můžeme mluvit o typicky středověkém pojetí prostoru, souvisejícím s filozoficko-teologickými koncepty stejně jako s prostým dobovým vnímáním fyzického prostředí. Přiblížit a rozkrýt některé z aspektů tohoto pojetí a ukázat jejich odraz v myšlenkových strukturách každodenního života bude hlavním cílem, který si před sebe klade tato kniha.“ Těmito slovy vítá čtenáře Tomáš Klimek v knize Krajiny českého středověku. V první části nabízí vhled do středověkého paradigmatu a koncept (ne)abstraktního prostoru, ve druhé části se zaměří na krajinu a její vnímání, třetí část patří orientaci v krajině. Postupně přijdete na základní rozdíly našeho a středověkého vnímání prostoru.

Mistr Třeboňského oltáře
Do časů středověku své čtenáře pozve také prof. Jan Royt, který se zaměřil na tvorbu Mistra Třeboňského oltáře. Díla, připisovaná tomuto anonymnímu autorovi, si můžete prohlédnout do nejmenších detailů díky skutečně rozsáhlé obrazové dokumentaci. Současně nahlédnete do světa malířství západní a střední Evropy poslední čtvrtiny 14. století, dozvíte se o duchovním zázemí Mistra Třeboňského oltáře i práci jeho dílny. Rovněž se seznámíte s díly, která byla tvorbou dílny ovlivněna, s názory historiků umění na tyto práce a v závěru vás čeká seznámení s technikou, kterou Mistr Třeboňského oltáře tvořil. Závěrečnou přílohu pro knihu sepsal Adam Pokorný. Mistr Třeboňského oltáře se dočkal velmi působivé monografie, která se stane také námětem pro seriál Magazínu Leonardo.

Ozvěny gulagu. Povídky a vzpomínky
Česko-rusky psaná kniha s povídkami plnými vzpomínek sedmi autorů – to jsou Ozvěny gulagu. Titul, který si blíže představíme v Magazínu Leonardo Civilizace společně s projektem www.gulag.cz. Semjon Vilenskij hned v úvodu knihy připomíná antologii Jen jeden osud, kterou sestavil ze vzpomínek vězňů stalinských lágrů: „…Tyto knihy rozvíjejí tradice ruské literatury, nejsou však, bohužel, v dnešním Rusku zrovna žádány. Stačí jen jedno srovnání: výbor Jen jeden osud si v malé České republice koupilo za jeden rok více lidí než v Rusku za sedm let. Příčina netkví jen v nerozvinutosti občanské společnosti a v komercionalizaci knižního trhu, ale i v mlčenlivém souhlasu většiny obyvatelstva s mocí – nač se pořád hrabat v minulosti? Ani jedna strana nechce slyšet o tom, že sovětská společnost byla totalitní a že do svých zločinů zatáhla obrovské množství lidí…“

Tato kniha nepatří k těm, které by si člověk pročítal před spaním, ale zavřít před ní oči nelze. Přesvědčit se můžete sami například nad vzpomínkami, které sepsal Jan Bačkovský: „Doktor vytáhl cigarety a nabídl mi. Dozvídáme se, že veškeré osazenstvo polikliniky tvoří vězni. Šéf chirurgie byl profesorem chirurgické kliniky v Charkově. Zavřeli jej za smrt jakéhosi stranického hodnostáře, který mu zemřel na operačním stole. Dostal dvacet let. Ostatní doktoři byli mladší a nikdo nevěděl, proč sedí. Prostě, zavřeli je. Většina z nich se domnívala, že je zavřeli jen proto, že vnitro potřebovalo lékaře.“