Ohrožená vůně kadidla
Vysoká poptávka po kadidle ohrožuje etiopskou populaci stromů, z jejich pryskyřice se tato vonná látka vyrábí.
Zlato, myrha a kadidlo – to byly dary, které přinesli Ježíškovi do Betléma tři mudrcové označovaní také jako Tři králové. Poslední položka na seznamu darů – kadidlo – byla vysoce ceněna už ve starověku a poptávka po ní neklesá ani dnes. Jen Etiopie exportuje ročně asi 4000 tun kadidla. Základem této vonné substance používané při náboženských obřadech je pryskyřice stromů rodu Boswellia. Nejproslulejší je sice kadidlovník pravý (Boswellia sacra), ale tíha produkce kadidla leží především na stromech druhu Boswellia papyrifera. Vědci se o osud kadidlovníků obávají. Jeden strom je schopen ročně vyprodukovat asi 200 gramůkadidla a je zřejmé, že se populace kadidlovníků ocitá pod obrovským tlakem. Lidé zacházejí v honbě za cennou pryskyřicí tak daleko, že ohrožují samotnou existenci těchto stromů.
Pryskyřice pro výrobu kadidla se získává nařezáváním kůry. Vytékající pryskyřice se sbírá a dále se zpracovává. Etiopští producenti kadidla nařezávají kůru stromů hned na několika místech nástroji podobnými dlátu. Sklizeň pryskyřice probíhá během osmiměsíčního období sucha, kdy se rány v kůře stromů obvykle osmkrát obnovují. Stále častěji ale etiopští producenti kadidla „ždímají“ stromy mnohem častěji. Na stromech vytvářejí větší počet řezů a ty jdou do větší hloubky. Do poraněné kůry snáze pronikají původci chorob. Strom je sklizní oslaben a hůře vzdoruje nejen chorobám, ale i škůdcům.
Tým botaniků pod vedením Franka Stercka z nizozemské University Wageningen publikoval v časopise Annals of Botany studii, v které je poprvé zevrubně popsán systém pryskyřičných kanálků v kůře stromu Boswellia papyrifera. Ukázalo se, že kanálky procházejí jen poměrně tenkou vrstvou vnitřní části kůry. Vrstva kůry prosycená pryskyřicí má mocnost jen asi 7 milimetrů. Pouze vzácně zasahují kanálky také do dřeva stromu. Tato odhalení mají velký praktický dopad. Tradiční sklizeň pryskyřice začíná poměrně mělkými zářezy do kůry. Ty jsou následně prohlubovány a často nakonec proniknou až do dřeva stromu. Největší sklizeň pryskyřice nabízí obvykle sběr z pátého řezu do kůry. Nizozemští vědci předpokládají, že právě tímto řezem je zasažena vrstva kůry prostoupená největším počtem kanálků s pryskyřicí. Další řezy už pronikají do dřeva, poškozují strom a ke zvýšení sklizně nijak nepřispívají. Vědci proto doporučují omezit celkový počet řezů v kůře stromů. Naopak, přimlouvají se za to, aby už první řezy byly vedeny do větší hloubky, protože povrchová poškození kůry jen otevírají cestu infekci, ale pryskyřice z nich prýští jen málo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
