Ondřej Houska: Británie pořád není připravená na brexit

Voličům třeba slibovali, že Británie zůstane členem jednotného evropského trhu, a přitom nebude muset plnit jeho pravidla, například umožňovat volný pohyb pracovních sil. Nebo platit do evropského rozpočtu.

Od referenda už uplynul víc než rok a Britové stále nevědí, jaký by chtěli brexit a jak následně uspořádat vztahy se zbylými 27 zeměmi unie. Je to důsledek oněch nereálných slibů z doby referenda: Britové se ještě nevyrovnali s tím, že žili ve vzdušných zámcích.

Realismus se v Británii prosazuje jen pomalu. Vláda až tento týden uznala, že bude muset v rámci svého odchodu z unie něco doplatit do evropského rozpočtu. Jde o finance, které Londýn už dřív slíbil, hlavně o pravidelné příspěvky do rozpočtu, které odvádí každá členská země.

Klidný rozvod

Částky, o kterých mluví Brusel, jsou nereálné a jde jen o vyjednávací taktiku. Výsledná suma bude nižší. Ale vzhledem k tomu, že v Londýně panuje chaos a vnitřní boje ve vládnoucí konzervativní straně, pořádně vyjednávat se začíná až nyní.

Přitom o budoucí obchodní dohodě mezi Brity a unií, která by měla regulovat vzájemné vztahy po brexitu, je možné začít jednat až po vyřízení finančního vyrovnání a několika dalších záležitostí.

Někteří komentátoři a politici jak v Británii, tak na kontinentě, se proto už radují, že k brexitu možná vůbec nemusí dojít. Britové si prý uvědomí, jak tvrdě vystoupení z unie dopadne na jejich ekonomiku a změní názor.

To se ale momentálně zdá být hodně nereálné. K odvrácení brexitu by bylo potřeba vypsat nové referendum, a to nemá v programu ani jedna ze dvou hlavních politických stran. Od konzervativců se takový krok nedá čekat, to by nejspíš vedlo k jejich rozpadu. A šéf labouristů Jeremy Corbyn je v jádru spíše euroskeptik.

Ondřej Houska|foto: Marián Vojtek

Je taky otázkou, za jakých podmínek by Británie mohla členem EU zůstat, případně se do ní po brexitu vrátit. Je dost možné, že by s ní unie jednala jako s jakýmkoliv jiným novým členem, to znamená, že by se Britové například museli zavázat jednou přijmout euro. To by bylo těžko přijatelné i pro řadu britských zastánců členství.

Je tedy skoro stoprocentní, že k brexitu dojde. Otázkou je, jakou bude mít podobu. Je v zájmu unie i Británie, aby rozvod proběhl v klidu a aby i následné vztahy byly co nejsrdečnější. Momentálně to ale vůbec není jisté, a to hlavně proto, že britští politici stále nevědí, co vlastně chtějí.