Barmská opoziční strana Národní liga pro demokracii (NLD), vedená nositelkou Nobelovy ceny za mír Su Ťij, získala v nedělních volbách absolutní parlamentní většinu. Sdělila to dnes volební komise. NLD tak bude moci sama rozhodovat o reformách i novém prezidentovi.

Tento článek je více než rok starý.

6:38 13. listopadu 2015 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Barmánci volili v neděli. Vítězství opozice se předpokládalo.

NLD potřebovala nejméně 239 křesel, aby měla většinu, která jí umožní smést vládu bývalých generálů, kteří řídí Barmu od odchodu junty před čtyřmi lety. Podle agentury AFP opoziční strana Su Ťij získala 348 křesel a otevřela tak cestu k historické politické změně.

Kabinet v čele s prezidentem Thein Seinem už ve středu přiznal porážku a blahopřál Národní lize pro demokracii k dosaženému výsledku. Také šéf vlivné barmské armády Min Aun Hlain ve čtvrtek slíbil, že bude s novou vládou spolupracovat.

Barmě přesto hrozí období nejistoty. Su Ťij se bude muset dělit o moc se stále dominantní armádou, která má zajištěny klíčové ministerské funkce, podle ústavy může za určitých okolností převzít moc a ovládá i významné hospodářské firmy. Ústava zajišťuje armádě automaticky 25 procent parlamentních míst. Vrchní velitel armády jmenuje ministry vnitra, obrany a bezpečnosti hranic. To vyvolává obavy do budoucna, protože Su Ťij má napjaté vztahy s šéfem armády.

Expert: Barma sice demokraticky volila, ale vliv armády je stále obrovský

Číst článek

Sama disidentka Su Ťij se nemůže stát prezidentkou země. Barmská ústava totiž zakazuje kandidátům, jejichž rodinní příslušníci mají cizí občanství, aby se ucházeli o funkci prezidenta. Oba synové Su Ťij jsou britskými občany, stejně jako její zesnulý manžel. Hlavu státu bude volit nový parlament.

Trojici prezidentských kandidátů nominují po oznámení konečných oficiálních výsledků obě komory parlamentu a armáda, a jednoho z nich následně zvolí. Poražená dvojice se stane viceprezidenty.

Vojenská diktatura v zemi působila desítky let a až pod zahraničním tlakem předala v roce 2011 moc civilní vládě.

ČTK, ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít