Oprava gobelínu znamená hádanku i bolest

Vzácný gobelín z počátku sedmnáctého století se podařilo zrestaurovat tkadlenám ve Valašském Meziříčí. Moravská gobelínová manufaktura je jednou z pouhých dvou dílen v republice, které ještě provozují tradiční řemeslo.

Nyní už je gobelín jako nový. I když to je velká nadsázka. Spousta míst na něm je totiž původních.

„Byl vytvořen asi začátkem sedmnáctého století, takže má poměrně dlouhý život. Ponechali jsme spoustu starých zásahů. To je taková nejzákladnější teze, že není dobré, když se gobelín úplně vyčistí od své historie. My se snažíme k tomu přistoupit co nejcitlivěji tak, aby ten čas, ta kniha těch dějin, kterými ten gobelín prošel, tam byla zachována,“ vysvětluje ředitel gobelínky Jan Timotej Strýček.

Detail gobelínu Konstantin Veliký.|foto: Roman Verner

Námětem gobelínu je velké, figurální téma Konstantin Veliký. Gobelín ale má i své tajemství.

„Často se nám stává, že výjev nedokážeme ikonograficky přiřadit. Je tam centrální figura, která má na hlavě zlatý vavřínový věnec, takže je to císař. Protože je tam symbol kříže, tak císař, který uzákonil, nebo povolil křesťanství, proto by to mohl být Konstantin Veliký. Tohle to nám připadá jasné, ale je tam takový zvláštní katafalk s křížem, který nám pokládá otázku, jestli by to mohl být katafalk Svaté Heleny, která byla jeho maminka a která Konstantina ke křesťanství přivedla,“ popisuje Strýček.

Konstantin a tajemný katafalk.|foto: Roman Verner

Podle šéfa gobelínky bývá při opravách často problémem hedvábí, protože má kratší životnost, láme se, vypadává, což byl i problém právě dokončeného díla. Kvůli vypadaným kouskům a porušené osnově v něm původně bylo hodně děr.

Návrh barevných úprav gobelínu.|foto: Roman Verner

Podle tkadleny Anny Tekelyové je nejtěžší zvolit při opravě správnou barvu. „Musíme připravovat už tu barvu takovou, jaká je v současnosti, to znamená vyšisovaná. Potom musíme samozřejmě splést tu techniku, takže je to opravdu ta restaurátorská technika. Potom nás čeká zdlouhavá příprava barvířů, které pro to taky potřebujeme,“ říká tkadlena s tím, že někdy práce na gobelínech docela bolí. To když je zrovna smolný den a jehlou se trefíte častěji do prstu.

Oprava bordury gobelínu.|foto: Roman Verner

Zatímco se jeden vzácný gobelín vrací do soukromé sbírky, na dalším, tentokrát s krajinnou tématikou, začínají restaurátorky pracovat.