Ospalé tukové buňky

Spánková deprivace zapřičiňuje nejen zhoršení mozkových funkcí. Řada studií ji dává do souvislosti taky se zvýšeným rizikem inzulínové rezistence, cukrovky a obezity. Její molekulární podstatu se nyní zřejmě podařilo odkrýt americkým vědcům. Vliv spánku na tukovou tkáň zkoumali na buňkách adipocytech z břišního tuku sedmi dobrovolníků. První odběr provedli po čtyřech po sobě jdoucích nocích, během nichž si lidé pospali osm a půl hodiny. Další odběr následoval po čtyřech nocích, během nichž dobrovolníci spali jen čtyři a půl hodiny.

Získané buňky vědci testovali na vnímavost vůči působení inzulínu, který reguluje hladinu glukózy v krvi. Adipocyty odebrané po čtyřdenní spánkové deprivaci byly v průměru o 30 % méně vnímavé než v případě, že si jejich majitel dopřál víc než osm hodin spánku. Přestože se studie zúčastnil malý počet osob, z jejích výsledků je patrné, že spánek je zřejmě důležitý regulátor energetického metabolismu v periferních tkáních a jeho nedostatek vyvolává v „ospalých“ tukových buňkách stav inzulínové rezistence. Stačí přitom málo – mnozí z nás se pořádně nevyspí celé měsíce, ale robustní změny vědci zaznamenali už po čtyřech dnech.

Zdroj: Annals of Internal Medicine