Památné stromy Šumperska najdeme v parcích i v horách

Památné stromy zná i české zákonodárství. Jako právní termín se sousloví památný strom nově objevilo v roce 1992 v zákoně č. 114/1992 Sb., O ochraně přírody a krajiny. Za památný strom mohou být vyhlášeny dřeviny, které vynikají svým vzrůstem, věkem nebo jsou významnými krajinnými dominantami, nebo pokud jde o vzácný či cizokrajný druh nebo o strom, který připomíná významnou událost.

Současně s vyhlášením památných stromů vyhlásí pověřené obecní úřady s rozšířenou působností také ochranné pásmo stromu. Ošetřování stromu, terénní a stavební práce v ochranném pásmu atd. podléhají po vyhlášení souhlasu orgánu ochrany přírody, a to bez ohledu na to, kdo je vlastníkem stromu.

Ochrana stromů má však mnohem hlubší kořeny. Už v prehistorických dobách měli například Keltové v úctě prastaré duby a podobný vztah k mohutným stromům měli i Slované a další národy. Pozoruhodný byl i zvyk, který pochází pravděpodobně z tohoto období, kdy lidé zasazovali tzv. rodové stromy. Ty se sázely například při narození dědice statku a věřilo se, že strom ochrání dítě i statek samotný.

Stromy měly svůj význam i za husitského období, kdy se pod nimi často konaly mše a tato událost pak v ústním podání přetrvala věky.

Lípa Johanka u temenické tvrze|foto: Miroslav Kobza

První snaha o kodifikovanou ochranu stromů je známá z 18. století, kdy byl vydán patent ochraňující lipovou alej mezi Pražským hradem a královskou oborou. Na přelomu 19. a 20. století se ochraně více začali věnovat odborníci a tehdy vzniká i první komplexní seznam památných stromů utvořený v roce 1899 schwarzenberským lesním správcem Janem Evangelistou Chadt-Ševětínským.

V roce 1956 vzniká termín Zákonem chráněný strom, který dodnes připomínají tabulky u některých jedinců. Naopak termín Významný strom, ač se používá, nemá žádnou oporu v zákoně a ochrana těchto stromů se dodnes řídí pouze obecnými ustanoveními zákona O ochraně přírody a krajiny.

Šumpersko se může pochlubit několika velmi zajímavými památnými stromy. K těm, které jsou dodnes v nejlepším zdravotním stavu, patří bezesporu Lípa malolistá v Klášterci. Stala se dominantou obce a její koruna dnes dorostla do výšky 26 m. Obvod kmene činí kolem 600 cm. Nejvíce památných stromů v obcích na Šumpersku najdeme v Bludově. Může za to bezesporu rozsáhlý zámecký park, kolem zdejšího žerotínského sídla, který památné stromy ochraňuje. Asi nejznámější z nich je zámecká lípa přímo na křižovatce dvou hlavních silnic v centru obce.

Samotné město Šumperk ukrývá dva unikátní stromy. Jeden z nich najdeme jen kousek od šumperské Hlavní třídy, v zahradě domu v Terezínské ulici. Je pozoruhodný tím, že se jedná o cizokrajinný druh – liliovník tulipánokvětý. Ten se u nás pěstuje více než 300 let a pochází z Ameriky. Podobný strom mimochodem najdeme také v Libině a oba jsou překrásné zejména zjara, kdy se obsypou žlutými zvoncovými květy.