Pět neděl v balóně: Verne předpověděl satelitní snímkování

21. červenec 2018

Afrika byla v 19. století v kurzu. Na její mapě stále zůstávalo mnoho neznámých míst. Černý kontinent sliboval zdánlivě nekonečnou zásobárnu nerostných surovin i lidských zdrojů. Není divu, že si ji jako dějiště pro jeden ze svých nejúspěšnějších románů vybral Jules Verne. Své hrdiny ji nechal prozkoumat bezpečně seshora, z balónu. Byl by ale vůbec přelet Afriky balónem možný? Co na zápletku říká současná fyzika?

Pět neděl v balóně byl Vernovým prvním románem, který se dostal ke čtenářům v roce 1863. Přestože byl plný technických popisů a různých detailů, čtenáře zaujal a zajistil spisovateli s vynikající znalostí tehdejší vědeckých novinek věhlas.

Neznámý kontinent Afrika

Afrika se jako atraktivní málo prozkoumaný kontinent jevila perfektním místem děje románu. „Afrika byla Evropanům nejbližším neznámým kontinentem. Známá byla už od starověku, vědělo se o Nilu, Nigeru i exotických zvířatech, ale ne do detailu. Proto kolovala o Africe také spousta pohádek a bájí,“ přibližuje Jiří Martínek z Historického ústavu AV ČR.

Jednou z tradovaných „pravd“ o Africe bylo, že ji obývají divoši, s nimiž není možné se domluvit. I proto Verne použil jako ideální dopravní prostředek k prozkoumání nebezpečného kontinentu balón, v tehdejší době technickou novinku.

Vernovy výpočty sedí

V knize se jedná o balón plněný vodíkem. Vlastně balóny dva, jeden uzavřený v druhém jako záloha pro případ protržení vnějšího z nich. Teplo si vyráběly rozkladem vody pomocí elektrických článků. Když měl balón stoupat, rozhořel se hořák. Verne uvádí konkrétní výpočty týkající se nosnosti, rozměrů i vlastnosti balónu.

„Zkusil jsem si údaje přepočítat a skutečně vše víceméně sedí, i když občas se tam objevují poněkud nepřesné hodnoty. Rámcově ale nemám žádné výhrady,“ říká Jan Havlík z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

K Vernovým popisům nemá velké výhrady ani fyzik Ladislav Sieger z FEL ČVUT. „Jeho technický údaje sedí. Jen na začátku si neujasnil, jaký koncept balónu bude používat. Jeden byl, že balón je kulový a plněný, druhý byl, že bude balón plnit jen z poloviny, jakmile se dostane do vyšších vrstev atmosféry, že se balón roztáhne. Toto ale nakonec sám Verne důsledně nedodržuje,“ všiml si Ladislav Sieger nejasnosti v románu.

Francouzská obluda nad Afrikou

Balón se jmenoval Viktorie, s hrdinou doktorem Fergussonem a přáteli vylétal z ostrova Zanzibar nad africký kontinent. Hned jakmile se balón ocitl nad pevninou, vzbudil obrovské zděšení mezi místními domorodci - což nebylo dáno jejich divokostí, ale tím, že se s ničím podobným dosud nesetkali. Ostatně francouzští rolníci jen pár desítek let předtím reagovali velmi podobně.

Ilustrace k románu Julese Verna Pět neděl v balóně

„Když vzlétaly a přistávaly první balóny francouzských vzduchoplavců na konci 18. století, stávalo se, že rolníci po nich stříleli z ručnic. Bylo to pro ně obrovské obludné zvíře, něco neznámého a nepoznaného,“ komentuje Michal Plavec z Národního technického muzea.

Ve své velké výšce se Vernovi vzduchoplavci nemuseli bát luků a šípů, obavy měli ale z ovzduší zamořeného nebezpečnými nemocemi. Když jeden člen posádky jménem Dick Kennedy dostal horečku, doktor Fergusson rozhodl, že mu jistě pomůže, když balón vystoupá do velké výšky.

„Má to reálný základ. V horké Africe je vlhko a člověk se tam nemůže ochlazovat pocením, protože ochlazuje pot, který se vypařuje, ne ten, který stéká dolů. Vyletět nad mraky bylo rozumné řešení,“ říká Ladislav Sieger .

Velmi vysoko do mraků unikají románoví vzduchoplavci i před bouřkou, až do výšky 3,5 km. A to už je méně reálný obrázek, jak vysvětluje meteorolog Martin Novák. „Bouřky v oblasti rovníku mívají horní hranici v 15 km i výše a tam už není moc kyslíku, vzduch je tam velmi řídký a tlak asi na méně než desetině toho, na co jsme zvyklí na povrchu.“

Hle, pramen Nilu!

Hrdinové ve Vernově románu při svém dobrodružném letu mimo jiné objeví pramen Nilu. Ani Verne ovšem nemohl tušit, že cestovatelé v jeho době, kteří hlásili objev prvních kapek afrického veletoku, byli na špatné stopě. Až 150 let po napsání románu se zjistilo, že skutečný nilský pramen se nachází ještě o pár set kilometrů dál.

„V roce 2006 se zjistilo, že nejzazším zdrojem Nilu je burundská řeka Ruvyironza, větev řeky Kagera, která po 690 km dospěje do jezera Ukerewe,“ zmiňuje hydrogeolog Bohumír Janský. V současné době uváděná délka Nilu 6695 km zahrnuje i Kageru a Ruvyironzu. Na rozdíl od dřívějších představ není Nil nejdelším veletokem světa, za ten je dnes považována Amazonka.

Doktor Fergusson najde na zemi zvláštní kameny a hned odhadne, že je v nich zlato. Autor uvádí i souřadnice místa. Zeptali jsme se proto geologa Petra Brože, jestli jde o představu reálnou.

„Na základě satelitních dat se nedá dohledat rokle, o které Verne píše. Celá oblast je prorostlá tropickým pralesem. Zdá se, že tam zlato nebylo těženo. Nicméně jde o Středoafrickou republiku, která je bohatá na ložiska zlata a valná část z nich není dosud objevena. Ovšem že by zlato někdo našel přímo na povrchu, jak je to popisováno v románu, tak to určitě není možné,“ říká Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Přežít pád z kilometrové výšky

Hrdinové se dostanou i k Čadskému jezeru, když jsou právě nad vodní plochou, zaútočí na balón draví ptáci a protrhnou obal. Balón klesá, už není co odhodit… Verne píše:

„´Zásoby! Zásoby!´ zvolal doktor. Vyhodili do prostoru bednu se zásobami. Pád se zpomalil, ale balón klesal dál. ´Vyhazujte! Vyhazujte ještě!´ zvolal naposled doktor. ´Už tu nic není,´ řekl Kennedy. ´Je!´ odpověděl stručně Joe a zmizel za okrajem koše. ´Joe! Joe!´ vykřikl hrůzou strnulý doktor. Ale Joe už ho nemohl slyšet. Odlehčená Viktoria počala stoupat až do výše tří set metrů, kde se do splasklého obalu vzepřel vítr a odnášel balón k severnímu břehu jezera.“

Kdo by čekal, že Joe zemře, je na omylu. Románovému hrdinovi se podařilo pád do jezera přežít. „Dá se to přežít pád i z relativně velké výšky, třeba 50–100 m, ale za dvou předpokladů. Že mám dostatečnou hloubku jezera a že dopadnu na hladinu kolmo na nohy, ne šikmo. Jsou známy případy z 2. světové války, kdy letci skočili z 1 km výšky a přežili, protože dopadli na šikmý svah zasněženého kopce,“ zmiňuje fyzik Ladislav Sieger.

Předchůdce satelitního snímkování

Hydrogeologovi Bohumíru Janskému se na Vernově románu velmi líbí představa mapování krajiny seshora. „Nejlepší z hlediska tvorby map je podívat se z výšky. Dnes se tomu říká dálkový průzkum Země, máme satelitní snímky i letecké, ale tehdy nic takového nebylo. Takže Verneův nápad s balónem považuji za geniální,“ uzavírá Bohumír Janský.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.