Petr Hartman: Svátek demokracie ignoruje až 40 procent voličů
Svátek demokracie, tak se často mluví o volbách. Oslavit se dá různým způsobem. Od vzniku České republiky ho zhruba třicet až čtyřicet procent občanů pojímá tak, že ke sněmovním volbám nechodí.
Dávají tím najevo, že je politika vůbec nezajímá, nebo je jim zatěžko dorazit do volebních místností, případně si nemohou vybrat.
V letošních sněmovních volbách se posledně jmenovaným poněkud rozšiřuje nabídka. O jejich přízeň se bude ucházet rekordní počet kandidátů. Jejich jména jsou rozprostřena mezi rovněž rekordních 31 stran a hnutí. Přesto nelze pochybovat o tom, že řada lidí opět zůstane doma s tvrzením, že nemají koho volit.
Jiní se zase těžko rozhodují mezi několika sobě podobnými subjekty. Někdo se diví tomu, že se nespojí a neulehčí takto váhajícím lidem život. Bylo by to logické a lepší nejenom pro rozhodování voličů. Usnadnilo by to povolební vyjednávání o nové vládě, do kterého by vstupovaly už dopředu v koalici sdružené a voliči schválené bloky stran.
Problém je v tom, že tomu nejsou příznivě nakloněna pravidla. Konkrétně ta týkající se tzv. uzavíracích klauzulí. Ty vyjadřují v procentech počet hlasů, které v rámci celé republiky musí kandidující uskupení získat, aby pronikly do Poslanecké sněmovny.
Volební potenciál
Jsou-li koalice maskovány a tváří se jako jeden subjekt, stačí jim obvyklých pět procent. Přiznají-li otevřeně, že jde o dvoučlennou koalici, musí získat minimálně 10 procent, u tří stran je to dokonce procent 15 a u vícečlenných koalic 20 procent. Do tohoto dobrodružství se většinou nikdo nepustí.
Proto je nabídka poměrně pestrá a velmi roztříštěná. Zmiňované klauzule zároveň zaručují, že se do sněmovny nedostanou zdaleka všechny strany a hnutí, které kandidují. Právě volební účast může výrazně ovlivnit, zda ve sněmovně budou jen čtyři, nebo dejme tomu i deset uskupení.
V druhém případě by k tomu mohlo dojít jen v momentu, kdy by se naplnil jejich volební potenciál. To znamená, že by je skutečně podpořili všichni, kteří o tom uvažují, byť ještě nejsou zdaleka rozhodnuti, že k volbám přijdou.
První případ se týká zase toho, že by se k urnám dostavili pouze ti, kteří jsou neochvějně rozhodnuti jít volit, a nic už nemůže změnit jejich přesvědčení, koho podpoří. Je velmi pravděpodobné, že reálný volební výsledek se bude pohybovat někde mezi těmito extrémními příklady.
Až v sobotu po druhé hodině odpoledne se začne odhalovat, jak velký byl rozpor mezi odhodláním jít někomu dát hlas a skutečnou volební účastí. Bude-li u některých stran a hnutí tento rozdíl velký, mohou se s vidinou poslaneckých mandátů rozloučit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
