Pilníky z korálů o osídlení Polynésie

Polynésie byla jedním z posledních míst na Zemi, které osídlili lidé. Nejstarší stopy po lidské přítomnosti archeologové objevili na nalezišti Nukuleka, které leží na ostrově Tongatapu v Království Tonga. Lidé, kteří sem přišli, pocházeli z jihovýchodní Asie a zanechali po sobě takzvanou lapitskou keramiku. Její nálezy dokazují, že ostrov Tongatapu byl výchozím bodem, ze kterého se kultura šířila na další polynéské ostrovy.

Otázkou ale zůstávalo, kdy první kolonie v Polynésii vznikla. Až dosud archeologové radiokarbonovou metodou datovali jen dřevo z vrstev, v nichž se našla lapitská keramika. Tato metoda však má svá omezení a výsledky nejsou zcela spolehlivé. Naštěstí existuje ještě další organický materiál, jehož stáří se dá určit velmi přesně. Jsou jím mořské korály větevníky (Acropora), jejichž úlomky první Polynésané používali jako pilníky a leštičky. Pomocí nich opracovávali a leštili dřevěné výrobky i schránky mlžů.

Výzkum těchto nástrojů pomohl zjistit, že první lidé přišli na Tongatapu během pouhých 16 let dlouhého časového okna před 2830 až 2846 lety. Korálové pilníky se nacházejí na sídlištích lapitské kultury z celé Oceánie. Jejich datování tak může studovat jednu z posledních kapitol osídlení Země s nebývale vysokou přesností.

Zdroj: PLoS ONE