Plovoucí jaderné elektrárny
Dalo by se čekat, že po Fukušimské jaderné havárii, kterou způsobila vlna tsunami, nebude o jaderné elektrárny instalované na moři žádný zájem. Pravý opak je však pravdou a nové projekty tohoto typu se chystají nejen v Rusku, ale i v dalších zemích světa.
Již koncem loňského roku proběhla v petrohradských loděnicích instalace dvou zkompletovaných jaderných reaktorů do trupu moderní plovoucí jaderné elektrárny, která nese název Akademik Lomonosov. Jedna energetická a páru generující jednotka má i společně s reaktorem hmotnost 220 tun a předpokládá se u ní výkon kolem 35 megawattů. Instalaci prováděli zúčastnění pracovníci za pomoci speciálního plovoucího jeřábu.
Loď Akademik Lomonosov vypluje na moře přibližně v září roku 2016 a zakotví v blízkosti pobřeží Čukotky, v oblasti severo-východního okraje Sibiře, konkrétně u přístavního města Pevek. Energie z plovoucí elektrárny bude sloužit hlavně k podpoře průzkumu a těžby ložisek ropy a plynu, která se nalézají v ruské části Arktidy. Pokud by tato loď zásobovala energií město, její výkon 70 MW by stačil pro potřeby až 200 tisíců lidí. Palivem bude přitom jen slabě obohacený uran, který se nehodí pro vojenské účely. Firma Rosenergoatom, která za projektem stojí, má navíc ambice prodávat další podobné plovoucí jaderné elektrárny na klíč do zahraničí. Její plovoucí jaderné elektrárny jsou údajně odolné i proti poměrně silným zemětřesením a vlnám tsunami.
Spojené státy disponovaly jednou malou plovoucí jadernou elektrárnou již v letech 1968-1976. Tato plovoucí platforma se jmenovala Sturgis, měla výkon 10 MW a operovala v oblasti Panamského kanálu.
Nedávno se k tvůrcům projektů zakotvených plovoucích jaderných elektráren přidal i tým z MIT, tedy z Massachusettského technologického institutu. Jacopo Buongiorno a jeho kolegové z oddělení jaderné vědy a inženýrství na MIT se zabývají komplexním řešením jaderné elektrárny, umístěné na těžké plovoucí platformě, důkladně stabilizované a zabezpečené i proti vlnám tsunami. Zde bude hrát roli i fakt, že většina provozní části o výšce asi 100 metrů bude umístěna pod vodou. Výhodou tohoto řešení je fakt, že chlazení reaktorů obstará automaticky a pasivně okolní mořská voda, takže se vlastně elektrárna nemůže přehřát. Pokud bude elektrárna ukotvena ve vzdálenosti několika kilometrů od břehu, bude se moci vyrovnat i s vlnami tsunami. O tento projekt již projevili zájem i japonští inženýři.
Zdroje: World Nuclear News, Phys.Org, National Geographic
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
