Po Šumavě běhají radioaktivní divočáci. Jejich maso se musí kontrolovat

10. prosinec 2012
Zblízka

Na bavorsko-české hranici běhají radioaktivní divočáci. Nad Bavorským lesem a Šumavou se před skoro 30 lety vypršel jeden z černobylských mraků. Dědictví této jaderné havárie, radioaktivní cesium, se nasáklo hluboko do země, do níž strkají svůj rypák divoká prasata. Pojďme se na ně podívat zblízka s měřícím přístrojem.

Karlheinz Fuchs má na sobě svítivou bundu. Je lesník, myslivec, lovec a už 12 let pracuje v Bodenmaisu, v bavorských státních lesích. „Skolený divočák se vyvrhne a pošle se na kontrolu radioaktivity. To platí podle zákona bez výjimky pro každé zastřelené divoké prase. Kdo nenechá prošetřit skoleného divočáka, dopouští se trestného činu. Lovec přijde i o zbrojní pas,“ vysvětluje.

Z lesa se vydáváme do hájovny, kde se zkoumá, jestli je maso radioaktivní. Karlheinz Fuchs cestou vysvětluje, že problém je hlavně s divočáky. Radioaktivní cesium totiž postupně klesá do země. Proto je třeba vysoká zvěř, která spásá trávu, ve většině případů v pořádku.

Zato divočáci, kteří v zimě ryjí hluboko v zemi a živí se kořínky, se cesiem zhusta futrují. Tři ze čtyř divočáků prý posílá rovnou do kafilérie. Mají v sobě více než povolených 600 Bq na kilogram.

Na Bavorsko se vypršel radioaktivní mrak z Černobylu, proto místní kontrolují maso ulovených divočáků

Lidé v Bavorsku na cesium zapomínají

Na podlaze v hájovně leží ulovení divočáci. „Maso musí být nakrájené na kostičky, bez tuku a bez krve,“ ukazuje Karlheinz Fuchs. Měřící zařízení není nijak velké. Uvnitř je tyč, kolem níž se maso poklade. Vše se přikryje olověným poklopem a pak se už může začít měřit. Zjistili jsme, že kontrolované prase má 441 Bq na kilogram, což znamená, že se může jíst.

Přísná pravidla platí v Bavorsku od černobylské havárie z roku 1986, kdy se velký radioaktivní mrak vypršel právě na Bavorskem. „Pocházím přímo odtud. U nás v rodině se o problému hodně mluvilo. Lidé měli strach, nikdo nevěděl, co se skutečně stalo. Jak plyne čas, lidé možná zapomínají, ale u mě je to vyloučené. Nejen kvůli tomu, že u zdejší divoké zvěře stále měřím radioaktivitu,“ říká Karlheinz Fuchs.

Když v bavorském příhraničí běhají radioaktivní divočáci, musejí běhat i na české straně hranice. Ve srovnání s Německem se to však zjistilo výrazně později.

Na Šumavě objevili radioaktivního divočáka jen náhodou

„Na začátku roku 2011 byl zcela náhodně zkontrolován divočák ulovený na Šumavě, konkrétně blízko u hranic. Byla u něho zjištěna nadlimitní hodnota radioaktivity, něco přes 4000 Bq,“ uvádí Richard Bílý, ředitel plzeňské veterinární správy.

Lesník Karlheinz Fuchs ukazuje, jak se kontroluje maso divočáka

Divočák překročil normu téměř sedmkrát. Jak ukázaly testy u dalších divokých prasat, rozhodně nešlo o výjimku. Šumavský divočák s příchutí radioaktivního cesia se v minulosti mohl dostat na talíř velmi snadno.

Od loňského roku proto platí na Šumavě stejná opatření jako v Německu. Než divočák vyrazí do kuchyně, musí nejprve do laboratoře na radioaktivní testy.


Zvětšit mapu polohy Bodenmaisu

autor: Pavel Polák
Spustit audio