Pochybnosti o křížení s neandrtálci

Moderní lidé opustili Afriku asi před 100 000 lety a rozšířili se do zbytku světa. Výsledky nedávných studií naznačují, že během své cesty se dvakrát zkřížili s potomky dřívějších afrických emigrantů. Byli to děnisované a především neandrtálci, a nimiž sdílíme 1 až 4 % DNA. Teorii o mesalianci našich předků s neandrtálci však nyní zpochybnila dvojice vědců z Cambridgeské univerzity. Genetická podobnost podle nich může mít i alternativní vysvětlení, které jí odpovídá lépe než křížení dvou lidských druhů.

Společní předkové lidí a neandrtálců tvořili v Africe i v Evropě populace, které byly od sebe různě izolované. Ty, které k sobě měly blíž, si byly geneticky podobnější než se vzdálenějšími populacemi. Před 300 000 až 350 000 lety došlo k plnému oddělení africké a evropské populace a vzniku moderního člověka. Pokud naši předkové pocházeli ze severní Afriky, zachovali si větší část genetické informace společných předků než lidé z jihu, kteří s evropskou populací nepřicházeli do styku. To by pak znamenalo, že do Evropy jsme přišli už s geny, které vlastnili i neandrtálci.

Z počítačového modelování genomických dat vyplývá, že ono malé procento společných genů tak může být jednoduše dědictvím po společných předcích. A to bez jakéhokoli pozdějšího přílivu DNA neandrtálců do genomu moderních lidí. Pokud k nějakému křížení došlo – a to se podle vědců bude těžko přesvědčivě prokazovat - byl jeho vliv jen minimální a rozhodně o mnoho menší, než se nyní prohlašuje.

Zdroj: University of Cambridge, PNAS