Podivný amulet z Kypru

Před 1500 roky nosil některý z obyvatel Nea Paphos na jihozápadě Kypru zvláštní amulet. Na jedné straně oválné keramické destičky je hned několik obrázků. Na jednom je tělo zavinuté do obinadel a uložené do člunu. Zřejmě má zobrazovat egyptskou mumii, nejspíš staroegyptského boha Usíra. Na dalším obrázku je bůh ticha Harpokrates. Ten sedí na židličce a drží si pravou ruku u rtů. Další obrázek znázorňuje stvoření se psí hlavou, tzv. kynocefala. Také ten si drží tlapu před tlamou a napodobuje tak Harpokratovo gesto.
Na druhé straně amuletu je řecký nápis:

ΙΑΕW
ΒΑΦΡΕΝΕΜ
ΟΥΝΟΘΙΛΑΡΙ
ΚΝΙΦΙΑΕΥΕ
ΑΙΦΙΝΚΙΡΑΛ
ΙΘΟΝΥΟΜΕ
ΝΕΡΦΑΒW
ΕΑΙ

Do češtiny si ho můžeme přeložit: „Bůh je nositelem tajného jména, lev boha Ré je v bezpečí svého chrámu.“ Zajímavé je, že řecký text je stejný, i když se čte pozpátku. Je to tzv. palindrom. Z češtiny známe například palindrom: „Jelenovi pivo nelej.“ Nebo „Kobyla má malý bok.“ Palindromy byly vždy v oblibě a vyskytují se v textech po celém světě. V tomhle palindromu ale udělal výrobce amuletu hned na dvou místech pravopisné chyby. Ani provedení obrázků na druhé straně amuletu není příliš vyvedené. Výrobce amuletu zřejmě pracoval podle předlohy a úplně nechápal, co na amulet kreslí a píše. Inspiroval se staroegyptskou mytologií, ale zjevně v ní nebyl nijak zvlášť zběhlý. Například boha ticha Harpokrata zobrazil sedícího na stoličce. Pokud by se ale držel plně staroegyptské tradice, měl by bůh sedět na lotosovém květu. Také kynocefalos by neměl gestem napodobovat Harpokrata. Staří Egypťané jej zobrazovali se zvednutými předními tlapami, protože měl Harpokrata uctívat. Autor amuletu znázornil jak kynocefala tak i Harpokrata ovinuté obinadly, jako kdyby měli být mumifikováni společně s bohem Usírem. To ale v Harpokratově případu opět odporuje staroegyptským tradicím.

Na druhé straně amuletu je řecký nápis|foto: Marcin Iwan, Jagiellonian University

Amulet nalezený v roce 2011 při průzkumu veřejného prostranství, tzv. agory v Nea Paphos v rámci archeologického projektu Paphos Agora Project tedy nepředstavoval příliš kvalitní výrobek. Pro majitele však mohl mít velkou cenu, protože mu měl zajistit bezpečí a chránit jej před újmami nejrůznějšího typu.

Pro polské archeology pod vedením archeoložky Ewdoksie Papuci-Wladykové z Jagellonské university je ale zajímavým svědectvím o náboženských poměrech vládnoucích na Kypru v 6. století. V té době byl Kypr součástí východořímské říše, která se oddělila od bývalého římského impéria ve 4. století. Po pádu západořímské říše v roce 476 východní polovina bývalého impéria nadále prosperovala a byla označována jako Byzantská říše. Od 5. století bylo ve východořímské říši oficiálním náboženstvím křesťanství. Starší pohanské kulty tu čelily stále přísnějším omezením a zákazům. Úplně se je ale potlačit nepovedlo. Amulet z agory v Nea Paphos dokládá, že se pohanské kulty udržely na Kypru poměrně dlouho.

Práce polských archeologů na kyperském nalezišti Nea Paphos|foto: Paphos Agora Project

Zdroj: Paphos Agora Project, Ewdoksja Papuci-Władyka, Live Science, News.com.au