Podvodníci v patové situaci
Podvodníci nemohou ve společnosti převládnout. Zároveň však nikdy nevymizí. Tak to aspoň platí mezi společensky žijícími měňavkami hlenkami.
Tisíce doposud osaměle žijících hlenek – měňavkám podobných jednobuněčných organismů – se v určitém stádiu vývoje sejdou na jednom místě a složí se do miniaturního „slimáčka“. Následně se slimáček přemění na stopku nesoucí spory. Zatímco buňky stopky se nezištně obětují ve prospěch druhých a zahynou, spory vyzvednuté stopkou nad okolní terén přežijí, rozšíří se na velké vzdálenosti a předají své geny dalším pokolením hlenek.
Zajímavá situace nastává, když se ve slimáčkovi potkají dvě geneticky odlišné populace hlenek. Pak se může stát, že se buňky jedné populace nahrnou na vrcholek stopky a většina z nich se promění na spory. K budování samotné stopky přispívají tyto hlenky jen málo. Jsou to podvodníci žijící na úkor druhých.
Obětavci a podvodníci vedou marný boj
Podvodnické kmeny hlenky Dictyostelium discoideum se vyskytují nejen v laboratořích mikrobiologů, ale také ve volné přírodě. Vědce vždycky zajímalo, jak si tam „podvodníci“ vedou. Tým vedený Elizabeth Ostrowskou z University of Huston zná odpověď. Obětavci a podvodníci uvízli během evoluce v patové situaci. Důkazy o tom předložili američtí biologové ve studii publikované ve vědeckém časopise Current Biology.
„Podvádění se vyskytuje v každém společenství včetně lidské společnosti. Vždycky se tu vyskytují jedinci, kteří získávají výhodu bez toho, že by odvedli svůj díl práce,“ říká Elizabeth Ostrowski.
„Když chceme vědět, co je důležité pro úspěch celé společnosti, musíme pochopit, jak si tato společenstva udrží vnitřní harmonii a jak poznají, co je nejlepší pro jednotlivce a co pro celek.“
Variabilita genů zachována
Z celkového počtu asi 12 000 genů rozhoduje u hlenky o nezištnosti nebo podvádění asi 140 genů. Pokud vědci nezištné hlence vyřadí tyto geny z činnosti, stane se z ní sobec. Vědci předpokládali, že nezištné a sobecké kmeny hlenek vedou jakési závody ve zbrojení, kdy jednou získají navrch obětavci a pak zase podvodníci. Pokud by se evoluce ubírala touto cestou, pak by byla populace hlenek chudá na různé varianty 140 společenských genů. S každým kolem závodů ve zbrojení by totiž z populace mizely buď geny pro spolupráci, nebo geny pro sobectví.
Vědci ale pozorovali přesný opak. Hlenky mají velmi pestrý sortiment variant jak sobeckých, tak i nezištných genů. To svědčí o tom, že obětavci s podvodníky uvízli v patové situaci a vedou spolu jakousi „zákopovou válku“ bez definitivního vítěze. Podvodníci tak ve společenství hlenek nikdy zcela nepřevládnou, ale zároveň se nemůže stát, že by z populace úplně vymizeli.
Zdroj: Current Biology
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.