Pokud ČNB neukončí intervence ve druhém čtvrtletí, poškodí si reputaci, tvrdí ekonom

Kdy skončí měnové intervence podle Marka netuší nikdo, včetně členů bankovní rady. „Půjde o kolektivní rozhodnutí. Spekulace finančního trhu, že se tak může stát v dubnu, jsou opravdu jen spekulace. Můžeme snášet argumenty, proč by to mělo být dříve nebo později, hlavní ale bude tržní situace. Česká národní banka asi nebude chtít končit s intervencemi v okamžiku, kdy bude na devizovém trhu silný tlak,” myslí si ekonom.

Česká národní banka má ze zákona povinnost vykonávat měnovou politiku a nemusí přitom hledět na vývoj svého hospodářského výsledku, na rozdíl třeba od Švýcarské národní banky.David Marek

Podle Marka není jisté, že ke konci intervencí dojde ve druhém čtvrtletí, je to ale pravděpodobné. „Nic není jisté, ale Česká národní banka investovala hodně svého reputačního kapitálu do oznámení termínu, tedy druhého čtvrtletí. Pokud by došlo k posunu, mohlo by to mít poměrně značně negativní dopad na reputaci centrální banky,” říká.

ČNB může intervenovat donekonečna

Intervence stojí stále více peněz. V lednu nakoupila Česká národní banka eura za 391 miliard korun, v prosinci to bylo ještě za 107 miliard, v dubnu 2016 dokonce za 11 miliard korun. Je to dlouhodobě udržitelné?

„Česká národní banka má ze zákona povinnost vykonávat měnovou politiku a nemusí přitom hledět na vývoj svého hospodářského výsledku, na rozdíl třeba od Švýcarské národní banky. Teoreticky by ČNB, pokud by bylo potřeba, mohla intervenovat prakticky donekonečna. Do budoucna by tím případně mohla podlomit vlastní nezávislost, protože nějaký z politiků by si toho mohl všimnout a začít argumentovat, že pokud centrální banka vytváří ztráty, potom by se jí měla přistřihnout křidélka,” odpovídá Marek.

ČNB ponechává úrokové sazby beze změny, potvrzuje kurzový závazek https://t.co/DQW9qUZti8 #CNB_cz #bankovni_rada

— Česká národní banka (@CNB_cz) 30. března 2017

Ekonomika tam, kde by měla být

Hlavní měnový stratég ING Petr Krpata řekl Hospodářským novinám, že kurzový závazek už nedává smysl, měl by podle něj skončit hned na začátku dubna. „Osobně si myslím, že nedává smysl už delší dobu. Závazek jsme zaváděli ze strachu z deflace, ta nám už nějakou dobu nehrozí. V poslední době byly tím důvodem nízké ceny komodit a potravin, což jsou věci, které stojí mimo dosah měnové politiky. Domácí poptávka je naopak delší dobu dostatečně silná. Důvody pro pokračování kurzového závazku už nějakou dobu neplatí,” myslí si ekonom.

Osobně si myslím, že kurzový závazek nedává smysl už delší dobu. Závazek jsme zaváděli ze strachu z deflace, ta nám už nějakou dobu nehrozí.David Marek

Prezident Zeman intervence dlouhodobě kritizuje, v Interview Plus o nich mluvil jako o dopingu, až intervence skončí, bude to podle něj nevýhoda pro českou ekonomiku. „Centrální banka má zamezit deflaci a vysoké inflaci, proto se rozhodla, jak se rozhodla. Že oslabení koruny podpořilo export a následně i přispělo k oživení české ekonomiky, byl pozitivní, ale vedlejší efekt,” říká k tomu host.

Nezačíná se česká ekonomika „přehřívat”? „Nezačíná, pokud se použijí standardní metody, pak je Česká republika v bodu, který neznamená ani přehřívání, ani zaostávání. Pokud bychom ale pokračovali v kurzovém závazku, pak riziko přehřátí ekonomiky hrozilo. Teď v situaci, kdy máme ekonomiku zhruba tam, kde by měla být, není potřeba pokračovat v tak uvolněné měnové politice,” odpovídá hlavní ekonom Deloitte.