Poškozuje klimatizace zdraví?

Klimatizace jsou v dnešních kancelářských budovách téměř normou. Jízdu autem v horkých letních dnech bez klimatizace už si mnohdy ani nedokážeme představit a nepřirozeně chladný vzduch nás překvapí i v některých vlacích a tramvajích.

První pochybnosti o nezávadnosti klimatizace se začaly seriózně řešit už před více než 30 lety. V roce 1984 zavedla Světová zdravotnická organizace termín „syndrom nezdravých budov“. Týkal se lidí, kteří pracovali v komplexu plně klimatizovaných budov postavených v 70. letech.

„Udávali nespecifické problémy typu snížení imunity, nespavost a bolesti hlavy. V té době se začal problém řešit i vědecky, měřila se kvalita vzduchu, obsah těkavých látek a toxinů včetně houbových. Studie skutečně potvrdily, že budovy s uzavřenou cirkulací vzduchu mají nadstandardně větší počet spor a těkavých látek,“ uvedl v Meteoru Miroslav Kolařík z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Výfukové plyny a plísně za tapetami

Co všechno se může ve vzduchu v budovách s uzavřenou cirkulací vzduchu nacházet? Například výfukové plyny z podzemních garáží, těkavé látky z nábytkové překližky nebo houbové toxiny uvolňované z vnitřku stavebních materiálů, z prostoru za tapetami, ve zdi, za nábytkem a podobně. „Mnohdy můžeme tyto látky vnímat jako jemný zápach hub a je pravda, že mohou vyvolat řadu onemocnění,“ dodal Kolařík.

Klimatizace je dnes téměř všude|foto: Public domain, Fotobanka Pixabay

Houby produkují stovky různých látek. Jedna z nich je známá pod chemickým názvem 1-Octen-3-ol a v čistém stavu v laboratoři pěkně voní po žampionech. Naopak látka s podobnou strukturou 1-Octen-3-on výrazně zapáchá. „Třeba jako plíseň z chleba nebo starých sklepů. Té když se více nadýcháme, tak nás skutečně bolí hlava, jako bychom měli kocovinu,“ vysvětlil Kolařík.

Zdravotní problémy z kanceláří pak můžou pocházet z celého koktejlu vlivů. Jde o kombinaci zmíněných toxinů, vyšší koncentrace CO2 ve vydýchaném vzduchu, ale i třeba ozonu, který vzniká v elektrických přístrojích typu tiskárny nebo kopírky.

Navíc je k tomu potřeba připočítat, že v některých budovách nemusejí být klimatizace dobře udržované. Leckde se kvůli klimatizaci vůbec nevětrá a potom může nastat problém s nadměrnou vlhkostí v některých prostorách, což je živná půda pro růst hub.

Nepříjemná může být například houba s odborným názvem Stachybotrys chartarum, která vytváří výrazné toxiny trichotheceny. „Jsou genotoxické i neurotoxické, nicméně není nějaká konkrétní studie, která by to dávala do souvislostí s pozorovanými zdravotními problémy v klimatizovaných místnostech,“ dodal Kolařík.

Jen spekulace, nebo vážný problém?

Dá se tedy shrnout, že klimatizovaná budova rovná se automaticky zdravotní problémy? Miroslav Kolařík by takový závěr považoval za spekulaci, protože k tomu neexistuje přesná studie, která by prokázala jasnou souvislost. Nicméně připouští nepopiratelný fakt, že uzavřená klimatizace ovlivňuje vzduch na pracovišti a že spousta lidí udává, že pobyt v takovém prostředí jim činí problémy.

„Je to určitě nepřirozené prostředí. Ve venkovním vzduchu máme spoustu volných radikálů, které vznikají UV zářením nebo rozprašováním vody, proto nám také připadá, že u vody je čistší vzduch. To vše se klimatizací odstraní,“ uzavřel Miroslav Kolařík.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.