Poslanecký návrh je neústavní. Prezident žádnou další ochranu nepotřebuje, tvrdí právník Kysela

Šedesátka poslanců chce do trestního zákoníku zavést nový paragraf: urážku hlavy státu. Jejich návrh udivil odborníka na ústavní právo Jana Kyselu. Podle něj je návrh poslanců v rozporu s Ústavou. Pro připomenutí: podobný zákon zrušil v 90. letech Ústavní soud na podnět Václava Havla. Kysela navíc v rozhovoru pro Zpravodajský web Českého rozhlasu dodává, že zákony prezidenta chrání dostatečně.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D.

Prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D. | Foto: Marián Vojtek

Co říkáte na návrh poslanců ohledně trestání urážky hlavy státu?

Je překvapivý, nečekaný, asi jsem s tím nijak nepočítal. Po obsahové stránce mě překvapuje přinejmenším stejně tak, jako to, že se to vůbec stalo.

Skupina poslanců navrhuje až rok vězení za hanobení prezidenta. Chce předejít urážkám a excesům

Číst článek

Je podle vás návrh v souladu s Ústavou?

Myslím, že není. Pomineme-li, že ho považuji za zbytečný, překvapivý, což už jsem říkal, tak podíváme-li se do toho, jak vypadá, a podíváme-li se na to, o jakém textu měl možnost ústavní soud počátkem 90. let rozhodovat, přičemž ten tehdejší text hanobení prezidenta republiky, Parlamentu nebo Ústavního soudu shledal jako protiústavní, tak nemám pocit, že by tenhle text měl obstát. Takže za prvé je tam tedy asi možné říct, že Ústavní soud se k tomu už jednou vyslovil, takže máme v ruce nějaké autoritativní vodítko. A i kdyby se k tomu konkrétně Ústavní soud v minulosti nevyslovil a brali jsme v potaz jenom celkové tendence jeho judikatury ve vztahu ke svobodě projevu, tak i z tohoto prostého důvodu by byl ten návrh silně pochybný, ústavně pochybný, protože evidentně svobodu projevu podvazuje a má potenciál podvazovat i politickou soutěž po pravdě řečeno.

Jakou tradici má trestání urážky hlavy státu? Používalo se to?

Historicky evidentně tady nějaká tradice je, protože prapůvodně je to zločin urážky majestátu, který je v těch podmínkách monarchistických vcelku obvyklý. v podmínkách republikánských obvyklý méně. Nicméně když bychom zkoumali reálie meziválečného Československa a doby pozdější, tak tam nějaké podobné trestné činy najdeme. Jiná věc je, jak s nimi bylo pracováno. V období komunistickém nebo předlistopadovém byl tento typ trestných činů, které byly značně vágní, kaučukové, protože to, co je hanobení může být vykládáno velmi široce, používaný jako nástroj politické represe. Tato úvaha vedla na počátku 90. let prezidenta republiky Václava Havla. Měl tehdy pocit, že hodnotová změna právního řádu by se mohla vymezit mimo jiné i tím, že se učiní tenhle paragraf předmětem ústavního přezkumu, což se stalo. A Ústavní soud to ustanovení zrušil.

Trestat urážku hlavy státu patří do historie. Politici musí něco vydržet, říká Baxa

Číst článek

Předseda komunistů Vojtěch Filip řekl, že je nutné zaplnit mezeru v trestním zákoně, který prezidenta nechrání...

Nevím, v čem přesně by ta mezera měla spočívat, proč by měl být prezident republiky chráněn prostředky trestního práva. Pokud by bylo zasaženo do osobnostních práv prezidenta republiky, tak on má samozřejmě možnost podávat civilní žaloby. V případě, že by byl jako prezident republiky jako úřední osoba předmětem násilí, tak k tomu existuje trestněprávní ochrana a tak dále. Nevidím žádný důvod, proč by prezident republiky měl být dále chráněn.

Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme