Potencionální stavba farmy na chov brojlerů rozvířila emoce v Nemanicích na Domažlicku

29. březen 2017

V Nemanicích na Domažlicku by mohla vyrůst farma pro chov brojlerů. Za více než 200 milionů korun ji tam chce postavit německý investor. V zařízení by měli přednostně pracovat místní lidé. Záměr velké německé skupiny schválila většina zastupitelů Nemanic. Někteří obyvatelé to vítají, jiní jsou proti.

Farma by měla vyrůst v areálu bývalé pily, který je uprostřed Chráněné krajinné oblasti Český les. „Měly by tu být tři haly na chov brojlerů včetně obslužných komunikací a sil na krmení. Dvě procenta svého zisku by farma odváděla do rozpočtu obce a zaměstnala by především občany z obce Nemanice. Jednalo by se o 13 až 25 pracovních míst,“ říká starosta Nemanic Ivan Barošek.

Obec si ve smlouvě s německou firmou vymínila, že se drůbeží trus z farmy nebude vyvážet na pole. Podle starosty Bartoška se bude jednat o bezodtokový systém, což znamená, že veškeré odpadní vody a odpady, které na farmě vzniknou, se odvezou do bioplynové stanice k dalšímu zpracování.

Projekt má samozřejmě i řadu odpůrců a kritiků. Mezi ně patří zastupitelka Nemanic Jana Brodská spolu s dalšími 14 obyvateli přilehlé části Novosedelské Hutě. „Naše vesnice se nachází v CHKO. Máme nádhernou krajinu. Ta by mohla být narušená i narůstající nákladní dopravu, na kterou nejsou cesty uzpůsobené. Kolem celého prostoru, kde by měla farma vzniknout, navíc vede cyklotrasa,“ uvedla Brodská.

Vliv na životní prostředí i na turistiku

Obavy vyjádřilo i vedení sousedního německého města Waldmünkchen, které se pyšní označením vzdušné lázně. „Samotný starosta vidí riziko narušení turistiky. Potok Nemanický a Novosedlský dál vedou do Německa, kde je turistické centrum Perlsee. Může dojít k znečištění těchto toků, což by mohlo vést ke katastrofě,“ doplnila Brodská.

Podle Správy CHKO Český les taky nelze vyloučit vliv na evropsky významnou lokalitu, potvrzuje ředitel Tomáš Peckert. „Vlastní drůbežárna nestojí přímo v té evropsky významné lokalitě, stojí na její hranici, proto se obáváme toho potencionálního vlivu. Je tam řada převážně mokřadních lučních společenstvech s výskytem některých chráněných druhů rostlin a ve vlastním potoce se vyskytují mihule potoční,“ říká Peckert.

Plzeňský kraj právě dokončil zjišťovací řízení v procesu EIA. Výsledek popisuje vedoucí odboru životního prostředí Martin Plíhal. „To oznámení přineslo ucelený soubor informací o dopadech na povrchové podzemní vody. To se musí doplnit a potom se samozřejmě může každý vyjádřit, zda ten problém trvá,“ informoval Plíhal.

Vzhledem k tomu, že záměr může mít přeshraniční vliv, Plzeňský kraj teď předá celý případ k posouzení na Ministerstvo životního prostředí.

autor: mkl
Spustit audio