Potvrzen supertěžký prvek s atomovým číslem 117

6. květen 2014

Velký mezinárodní tým vědců využil speciálního německého urychlovače těžkých iontů (GSI) v Darmstadtu a vytvořil s jeho pomocí atomy prvku s atomovým číslem 117. Prvek se 117 protony a 177 neutrony v jádru je pravděpodobně velmi nestabilní, ale ukazuje vědcům cestu k ještě těžším prvkům, které budou podle teoretických výpočtů již patřit k tzv. “ostrovu stability”.

Výzkumný tým bombardoval jádra izotopů atomu berkelia s nukleonovým číslem (hmotností) 249 pomocí intenzivního svazku jader vápníku s nukleonovým číslem 48. Následně tým detekoval dvě jádra nového prvku s atomovým číslem 117 a nukleonovým číslem 294. Během procesu vznikl také dosud nový izotop Lawrencia s nukleonovým číslem 266, když se pomocí oddělení částice alfa (jádra hélia) rozpadl izotop supertěžkého dubnia 270. Dubnium 270, s atomovým číslem 105, má přitom v tomto kontextu velmi dlouhý poločas rozpadu, kolem jedné hodiny. Samotné berkelium muselo být vyrobeno speciálním postupem v americké laboratoři v Oak Ridge. Berkelium je také relativně nestabilní prvek, který má poločas rozpadu 330 dní.

Poprvé se zřejmě atomy tohoto prvku podařilo v laboratoři vyrobit již v roce 2010 týmu ruských a amerických fyziků, který společně pracoval ve Spojeném ústavu jaderného výzkumu v Dubně. Jejich zpráva však tehdy ještě dostatečně nepřesvědčila hlavní chemickou nomenklaturní autoritu - organizaci IUPAC (International Union of Pure and Applied Chemistry), aby prvek oficiálně uznala a zařadila do periodické tabulky prvků. IUPAC tehdy v souladu se svými zvyklostmi požadovala nezávislé potvrzení od dalšího vědeckého týmu. Vlastní jméno nový prvek s atomovým číslem 117 doposud nedostal, kromě systematického číselného názvu ununseptium.

Výroba berkelia v americké laboratoři v Oak Ridge

Doposud objevené supertěžké prvky jsou vesměs nestabilní a rozpadají se prakticky okamžitě na jiné prvky a částice, proto je v přírodě nepozorujeme. Vědci však využívají zákonů jaderné fyziky a jsou proto schopni s jejich pomocí tyto prvky uměle vytvořit, aspoň na krátkou dobu. Děje se tak s využitím urychlovačů, jaderných reaktorů, iontových separátorů a dalších zařízení.

V ideálním případě by mohla být periodická tabulka prvků brzy spojitě zaplněna až k číslu 118, protože další potvrzené nebo alespoň velmi nadějné případy objevů se v poslední dekádě týkaly úplně všech prvků mezi čísly 113 až 118. Poté se vědci obrátí k atomovým číslům od čísla 119 výše. Tam lze naopak očekávat tzv. ostrov stability, tedy pásmo delší dobu existujících prvků.

Zdroje: APS, Physics database, IFL Science, Phys.Org, Wikipedia

autor: Pavel Vachtl
Spustit audio