Potvrzení praváci neandrtálci
Neandrtálci byli většinou praváci a jejich mozek zřejmě měl kapacitu potřebnou k tomu, aby mohli mluvit. Vyplývá to z nového zkoumání kostry jednoho z nejstarších evropských neandrtálců.
V roce 1957 byla nedaleko slavné jeskyně Lascaux ve Francii objevena kostra neandrtálce, která dostala přezdívku Regourdou 1. Asi dvě dekády po jejím objevu vědci dospěli k závěru, že neandrtálec byl pravák, protože svaly pravé strany těla byly vyvinutější než na levé straně. Tento závěr nyní potvrdil mezinárodní tým vědců, který kostru Regourdoua znovu prozkoumal. Z kostry se dochovala levá i pravá klíční kost, stehenní kost a kost loketní a vřetenní. Jejich porovnání prokázalo, že pravá strana těla byla robustnější než levá. Ve prospěch pravorukosti Regourdou vypovídají i výsledky analýzy škrábanců na zubech, které neandrtálci využívali jako třetí ruku.
Aplikace výsledků zkoumání Regourdoua na další kostry naznačuje, že pravorukých bylo asi 89 % evropských neandrtálců (16 z 18 zkoumaných jedinců). Poměr praváků a leváků tak odpovídá moderní lidské populaci, v níž pravou ruku upřednostňuje asi 90 % lidí. Souvisí to s lateralizací mozku, každá mozková hemisféra plní jiné úkoly. Levá polovina mozku kontroluje pravou polovinu těla a také řeč. Skutečnost, že neandrtálci byli většinou praváci tak naznačuje, že jejich mozek měl dostatečnou kapacitu pro to, aby dokázali mluvit.
Zdroj: Science Daily, PLoS ONE
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
