Praha si platila kampaň na Parlamentních listech. Za neoznačené texty dala téměř 120 tisíc

Pražský magistrát si platil PR texty na serveru Parlamentní listy. Za bannery a čtyři texty zaplatil bezmála 120 tisíc korun. Web je ale neoznačil jako komerční sdělení, jak mu ukládá zákon. „Nevěděli jsme o tom,“ tvrdí mluvčí úřadu Vít Hofman.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pražská primátorka Adriana Krnáčová z ANO 2011

Pražská primátorka Adriana Krnáčová z ANO 2011 | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Na přelomu loňského července a srpna si Praha objednala reklamní kampaň, takzvanou PR komunikaci. Chtěla zpropagovat mimo jiné rozhodnutí Rady hlavního města, která v metropoli zakázala segwaye, a pomocí bannerové kampaně zase upozornit na digitální mapu budov přístupných osobám s pohybovým postižením.

Jak stojí v objednávce, kterou magistrát před časem zveřejnil v registru smluv, původní ceníková cena činila 245 500 korun. Praha ale dostala šedesátiprocentní slevu, a za celou reklamní kampaň tak zaplatila bezmála 120 tisíc korun s DPH. To vše za měsíční bannerovou reklamu a čtyři PR texty.

Jenže články, které chtěl magistrát zveřejnit na webu Parlamentní listy, nejsou jako komerční sdělení označeny. Tedy jako texty, za které dostala redakce zaplaceno.

"Na označení textů se zeptejte přímo společnosti Our Media (vydavatel Parlamentních listů; pozn. red.)," odpověděl stručně mluvčí magistrátu Vít Hofman na dotaz, z jakého důvodu nejsou tyto texty přiznané jako komerční sdělení.

Šlechtová si zaplatila reklamní články. Web je neoznačil jako komerční sdělení

Číst článek

Firma Our Media ale jen uvedla, že zaplacené texty na webu označuje. "Tyto vybrané po kontrole považujeme za informační sdělení," napsala bez dalších podrobností marketingová ředitelka Markéta Grušáková. Co konkrétně myslí "informačním sdělením", už ale neuvedla.

Pozitivní obraz

Podle odborníka na mediální právo, právníka Aleše Rozehnala, ale za označení textu mají odpovědnost obě strany.

Komerční sdělení je takové sdělení, které získal zadavatel za peníze. Jedná se o reklamní formát, jehož cena se liší. Zaplacený text by měl být označen dokonce už v úvodu celé zprávy a podle Unie vydavatelů, která vydala Etický kodex internetové reklamy, by mělo být čtenáři "bez podrobného čtení ihned zřejmé, že se jedná o reklamní materiál".

"Za způsob šíření reklamy odpovídá její šiřitel, tedy v tomto případě provozovatel serveru, na kterém byla zveřejněna. Za porušení povinností při šíření reklamy však odpovídá i její zadavatel, tedy Magistrát hlavního města Prahy," uvedl pro Zpravodajský web Českého rozhlasu. Zadavatel se podle jeho slov může zprostit odpovědnosti, musí ale prokázat, že šiřitel reklamy nedodržel jeho pokyny, kvůli čemuž je reklama ve svém důsledku nezákonná.

Navíc právo nic takového jako „informační sdělení“ podle Rozehnala nezná. Platí, že reklama musí být zřetelně označena od redakčního textu, jinak se jedná o porušení zákona o regulaci reklamy.

„Tento požadavek je celkem logický, protože čtenář dává větší váhu informacím, které jsou součástí redakčního textu, nežli informacím obsaženým v reklamě," doplnil ještě.

Mluvčí Hofman uvedl, že magistrát o neoznačených textech nevěděl. „Snažíme se přijít na to, proč tomu tak bylo,“ uvedl.

Reklama u Valenty

O společnost Our Media, která Parlamentní listy vydává, se donedávna dělili mediální podnikatel Michal Voráček a senátor Ivo Valenta. Majitel hazardní skupiny Synot ale před časem svůj vliv v médiu posílil na sedmdesát procent (psali jsme ZDE), uvedl týdeník Respekt.

Analýza think tanku Evropské hodnoty také před časem zařadila Parlamentní listy mezi dezinformační weby, které v České republice působí. Podle výzkumníků z Masarykovy univerzity navíc Parlamentní listy uvádí zdroje informací pouze ve čtyřiceti procentech případů.

Neznámí vlastníci, redaktoři a neprůhledné finance. Přečtěte, kdo v Česku šíří dezinformace

Číst článek

Proč se hlavní město rozhodlo pro komunikaci právě na Parlamentních listech, mluvčí Hofman nespecifikoval. "Jednalo se o běžnou PR podporu magistrátu. Měli jsme zadanou například bannerovou kampaň, kde jsme propagovali digitální mapu přístupnosti, která v té době byla tématem a kterou jsme propagovali i v dalších médiích,“ popsal Hofman s tím, že v době zadání objednávky analýza o důvěryhodnosti webů neexistovala. O další spolupráci podle jeho slov Praha aktuálně neuvažuje.

Primátorka Prahy Adriana Krnáčová (ANO) ale problém ve spolupráci jejího úřadu a Parlamentních listů nevidí. Komunikační strategie je podle ní plně v kompetenci odboru marketingu a komunikace.

„A já jim do ní nezasahuji. Pokud tam bylo adekvátní plnění, a to si ověřím, pak s tím žádný problém nemám. Je to spolupráce jako jakákoliv jiná,“ uvedla pro Zpravodajský web Českého rozhlasu.

Podle odborníka na mediální právo Rozehnala se nicméně jedná o porušení zákona.

"Pokud je účelem článků zlepšit obraz a image magistrátu či jejich představitelů ve vztahu k veřejnosti, jedná se o politickou reklamu," upozornil. Za politickou reklamou jsou podle jeho slov považována i taková sdělení, která nepropagují "politické ideje, cíle, volební program, ale osobnost politika nebo práci úřadu".

Na podobný případ neoznačených komerčních sdělení už Zpravodajský web Českého rozhlasu upozornil. Tehdy si kampaň na serveru Krajské listy objednala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO). Označení "komerční sdělení" se u textů objevilo až poté, co se na ně Český rozhlas zeptal.

Na webu Parlamentní listy si zaplatila inzerci také Všeobecná zdravotní pojišťovna, podle serveru Lidovky.cz ale některé z textů nebyly označeny jako komerční. Podobnou reklamu si na webu zaplatil i hejtman Michal Hašek (ČSSD) či Moravskoslezský kraj za vedení Miroslava Nováka (ČSSD).

Hana Mazancová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme