Pramen Moravy známý i neznámý
Pramen řeky Moravy je jedním z kultovních míst turistů i moravských patriotů. A to i přesto, že od roku 1960 pramen oficiálně leží ve východních Čechách.
Téměř každý milovník turistiky ví, že řeka Morava pramení pod Králickým Sněžníkem.
Oficiálním pramenem Moravy je studánka ukrytá v umělé jeskyni vybudované z kamenů v nadmořské výšce 1350 metrů na jižním úbočí této hory. Právě sem míří poutníci z celé historické země, aby viděli počátek národní řeky.
Morava odsud má před sebou ještě 353 kilometrů toku, na nichž odvádí vodu z území o rozloze 26 580 km2.
Podle jazykovědců je jméno této řeky buď odvozeninou od jména kmene Marava, obývajícího území kolem této řeky, nebo od staroslovanského pojmenování krajiny plné bažin a mokřin. Toto jméno ovšem řeka dostala až někde daleko od pramene, v údolních nivách střední a jižní Moravy.
Pramínků jako dnů v roce
Potůček vytékající z kamenného přístřešku je sice oficiálním pramenem Moravy, zdaleka však ne jediným. Řeka sbírá svůj tok z desítek studánek a pramenů na úbočí celého kotle, do kterého se hned od pramene vrhá.
Je to mimochodem jediný lavinový svah na úbočí Králického Sněžníku na české straně hor. Místní dokonce tvrdí, že potůčků a pramínků je stejně jako dnů v roce. Kdo první určil, že se právě tento pramen počítá za onen hlavní, se už patrně nikdy nedozvíme. Co ale víme, je, že z pramene Moravy čerpala mimo jiné vodu i někdejší Lichtenštejnova chata pod vrcholem hory.
Vodou vymodelované podzemí
Morava je zde nejen tokem, který odvodňuje jižní a východní část hory, ale také prvkem, který se podílí na modelování zdejšího podzemí. Není žádným tajemstvím, že krajina pod Králickým sněžníkem je krasovou oblastí a právě vody Moravy a jejích přítoků zde vyhloubily četné dutiny.
Jejich stěny pokrývá sintr v podobě tvarohu. Není se co divit, že tyto jeskyně dostaly jméno Tvarožné díry. Spolu s Patzeltovou jeskyní tvoří unikátní, i když nepřístupný kras, který nemá široko daleko obdoby.
Pokud bychom však určovali hlavní pramen nikoliv podle vzdálenosti od ústí, ale podle mocnosti pramene, rozhodně by pramenem Moravy musel být tzv. Mléčný pramen dole v kaňonu pod horou. Jedná vlastně zčásti o vyvěračku potoka Poniklec, jehož vody pramení pod horou Podbělkou a zčásti opět mizí v krasových dutinách. Dole, kousek od Dolní Moravy, vytékají na povrch.
Občasný bílý zákal způsobený patrně vápencem dal pramenu jméno a jeho vydatnost 31, 5 litru za vteřinu a až 110 litrů ve špičkách z něj dělá nejvodnatější pramen široko daleko.
Než Morava doteče k prvním sídlům, už je z ní pořádný potok. Než doskotačí korytem k prvnímu městu na toku – k Hanušovicím – už je z ní i docela vodnatá řeka.
Bude Morava v budoucnu plnit přehradní nádrž?
Málokdo ví, že do ní plynou také radioaktivní látky z hlubin podloží zdejšího kraje. Přináší je kupodivu vody pramenící také na úbočí Králického Sněžníku – jen na jeho východní straně. Kolem Stříbrnic najdeme takových pramenů hned několik – Jakubův, Aloisův či pramen Čtrnáctka.
Do Moravy je přináší řeka Krupá a právě spolu s ní by měla Moravu svázat přehradní nádrž. Významně by změnila celý kraj pod horami. Zatím je pouze na papíře, ale k realizaci někdy stačí jen vůle zodpovědných. Tak uvidíme, zda u hanušovického lomu vyroste hráz a z ní bude zadrženo na 135 milionů kubíků vody, která spatřuje světlo světa na úbočí Králického Sněžníku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
