Pravěký dravý pták mohl být vegetariánem

Nelétaví ptáci rodu Diatryma (Gastornis) měřili na výšku přes dva metry a jejich hlava nesla úctyhodný zobák. Často se proto předpokládá, že diatrymy byly dravé nebo se alespoň živily mršinami. V Severní Americe se kostra diatrymy našla v sousedství kostí miniaturních koníků a dalších malých savců. Existují však i názory, podle nichž se nebezpečně vyhlížející ptačí giganti živili rostlinnou potravou. Zastánci „vegetariánské teorie“ argumentují tím, že zobák diatrym neměl pro dravce typický hák, který slouží k trhání masa, a že jejich nohy byly příliš krátké na to, aby mohly dohnat živou kořist.

Novou podporu přineslo zkoumání fosilních stop z pískovců souvrství Chuckanut na severozápadě státu Washington. Stáří stop, které byly pojmenovány jako ichnodruh Rivavipes giganteus, se pohybuje mezi přibližně 56 a 47 miliony let. Zanechali je po sobě ptáci, kteří procházeli po břehu řeky v subtropické nížině. Morfologie stop odpovídá rodu Diatryma, ale zcela zde chybí otisky dlouhých drápů. Stopy tak jasně ukazují, že ptáci neměli ostré spáry, které jsou pro dravce typické, ale jen krátké a tupé drápy. Taková končetina by ukazovala daleko spíš na vegetariána než na dravce.

Zdroj: Palaeontology

-----