Pravěký komár plný krve
Mezinárodní tým paleontologů popsal unikátní fosilii: 46 milionů let starého moskyta, který obsahuje zbytky molekul hemoglobinu.
Sání krve, odborně hematofágie, se dnes vyskytuje asi u 14 000 druhů hmyzu. Otázkou však je, kdy se ten který hmyz začal živit právě tím to způsobem. Přímé fosilní důkazy jsou extrémně vzácné. Zatím byly objeveny jen čtyři fosilie, v jejichž trávicím traktu se našly pozůstatky krevních parazitů. Nyní však vědci popsali důkaz zcela jiného typu: 46 milionů let starého moskyta z Montany, který se těsně před smrtí napil krve nějakého obratlovce.
Jeho tělíčko neuchoval jantar, jak bychom si nejspíš představovali díky filmu Jurský park, ale měkké sedimenty. Šance, že by obsahovalo nějakou DNA, je po 46 milionech let nulová. Zadeček však stále obsahuje velké množství železa a stopy organických molekul porfyrinů. Obojí pochází ze stejného zdroje – krevního barviva hemoglobinu.
Objev moskyta plného krve nejen ukazuje, jak hluboké kořeny má sání krve. Je i dokladem o tom, že molekuly porfyrinů mohou za určitých podmínek přetrvat celé desítky milionů let. Nepřímo tak podporuje kontroverzní nález stop hemoglobinu v kosti tyranosaura z roku 1997.
Zdroj: PNAS
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
