Pražská čtvrť Klánovice byla za první republiky vyhlášeným lázeňským letoviskem

Samostatnou obcí se staly až po vzniku Československé republiky v únoru 1920. Významným obdobím Klánovic byla 20. a 30. léta 20. století, kdy tu vznikly takzvané vzdušné lázně. Projekt architekta Rudolfa Utěšile, který navrhl rozsáhlou úpravu obce spojenou s výstavbou bazénu, kolonády a restaurace s penzionem. V parku u nádraží byla odhalena bronzová socha T. G. Masaryka.

V předválečném období začal v Klánovicích vyrůstat lesní golfový areál. Investorem byl Golf Club Praha, který do Klánovic přesídlil z pražského Motola. Hřiště vzniklo na pozemcích věnovaných knížetem Liechtensteinem, na jeho stavbu přispěl mimo jiné František Ringhoffer. Hřiště se po svém úplném dokončení rozkládalo na ploše 86 hektarů. Na šesti jamkách se začalo hrát v srpnu 1938.

Po roce 1950 začal lázeňský komplex chátrat, hlavní objekt byl zlikvidován v roce 1988. Také klánovický golf měl utrum, z ideologických důvodů byl v roce 1950 Golf Club Praha zrušen a většina herních ploch rozorána a zalesněna. V roce 1974 se Klánovice přičlenily k Praze.

Alej Hany Benešové v Klánovicích|foto: Jolana Nováková

Zelené plíce Prahy

Dnes jsou Klánovice vyhledávaným místem pro luxusní bydlení uprostřed lesů a zachovalé přírody. Místu s nejčistším životním prostředím v metropoli se říká zelené plíce Prahy. Díky železniční trati zařazené do systému Pražské integrované dopravy cesta z Klánovic do centra trvá vlakem 20 minut. S jízdenkou na MHD.

Hlavní klánovická třída, Slavětínská, je po celé délce lemovaná lipovým stromořadím. Mezi ulicemi Smiřická a V Soudním dostala jméno Alej Hany Benešové. Když tu v roce 1937 lípy sázely děti z místní školy, Benešová se stala patronkou výsadby.

V roce 1950 vznikla v Klánovicích Vyšší filmová škola (pozdější Střední průmyslová škola filmová Čimelice). Možná proto se ve zdejším útulném kulturním centru i dnes promítají filmy v dobré kvalitě.

U nádraží stojící restaurace také pamatuje slávu lázní v Klánovicích|foto: Jolana Nováková

„V roce 2013 se nám podařilo kino zdigitalizovat, jsme jedním z nejmenších takových kin v republice,“ říká Gabriela Šmerdová, ředitelka kulturního centra Nová Beseda. Program centra je hodně pestrý, od pohádek pro děti, divadelních představení pro dospělé, přes besedy, přednášky a koncerty až po Svátek sousedů nebo hudební minifestival.