Před 120 lety diriguje Antonín Dvořák novou Českou filharmonii

„Dvořák, který se vrátil z Ameriky a byl obtížen světovou slávou, byl vybrán jako nejvýznamnější hudebník, aby těleso zaštítil,“ uvedl v pořadu Leonardo Plus hudební skladatel, pedagog a znalec díla Antonína Dvořáka Vladimír Franz.

Dvořák byl především skladatel, říká hudebník. „Také dirigoval, ale nebyl to profesionální dirigent v dnešním slova smyslu. Dvořák se například někdy během dirigování i zamyslel, protože ho něco napadlo.“

„Mohlo to vypadat všelijak, ale myslím, že tento koncert vypadal nakonec velmi dobře a Česká filharmonie dostala jakýsi symbolický základ,“ soudí Franz.

Pro další vývoj orchestru bylo podstatné to, že ji dirigoval Dvořákův žák Oskar Nedbal, dirigent světového kalibru a velký propagátor české hudby po celém světě.

„Potom přichází období nejistoty. V roce 1918 ale konkurs vyhrál Václav Talich, a následuje velká doba růstu, kdy se vybuduje to, co máme v povědomí jako Českou filharmonii,“ vysvětluje skladatel.

Za války Talicha střídá Rafael Kubelík a od roku 1948 Karel Ančerl. „Ten ještě dál orchestr precizuje, odromantizovává a volí i novou dramaturgii.“

„Do skoro každého koncertu vložil vedle slavných věcí i skladbu soudobou, čímž působí, nejen objevně, ale i výchovně,“ připomněl historii národního orchestru Vladimír Franz.

Jaký dopad měla na formování české národní identity Česká filharmonie? Jakou roli má v dnešní době původní česká literatura? O tom všem byla řeč v Magazínu Leonardo – Civilizace. Pořad připravila a moderuje Markéta Ševčíková.