Převratný patent pardubických vědců podpoří vlhké hojení ran
Kyselinu hyaluronovou mnozí znají z reklam na kosmetické přípravky, setkávat se s ní ale budeme mnohem častěji ve zdravotnictví. Stane se tak i zásluhou vědců z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice, kterým se podařilo tuto látku zvláknit a následně z ní vyrobit unikání kryty ran. Hostem Magazínu Leonardo byli autoři projektu Radim Hrdina Ladislav Burgert.
„Kyselina hyaluronová je unikátní polymer vlastní našemu tělu. Je přítomná v kůži, cévách, ale i v tělních tekutinách,“ uvedl profesor Hrdina.
Při procesu zvlákňování kyseliny museli vědci překonat několik překážek. „Vlákno muselo být dostatečně pevné, dloužitelné a koagulační lázeň musela být únosná z hlediska medicinálního i z hlediska bezpečnosti práce,“ vysvětlil docent Burgert.
„Kyselina hyaluronová má v sobě zabudovány molekuly vody, takže například pokožku hydratuje... Naši lékaři věří, že hojení ran se podporuje tzv. vlhkým hojením, tedy že je rána zvlhčována, a tím se lépe hojí. Kyslina má navíc zvláštní vlastnost, že se po odhojení nevytváří jizva nebo je menší.“
„Na univerzitě nejsme na zvlákňování vybaveni, takže jsme zvolil dva postupy: jeden je podobný tomu, jak tvoří vlákno bourec morušový, druhý způsob umožní vyrobit vlákna délky až 10 centimetrů. Ty se pak papírenskou technologií zkrátí, a z nich můžeme vyrobit kryt rány.“
Výsledný produkt je možné přirovnat k netkané textilii. „Můžeme si představit, že jde o list cigaretového papíru, kryt má podobnou hmotnost i vlastnosti. Nevýhodou ale je, že kyselina hyaluronová je ve vodě rozpustná, takže je třeba s vlákny a tkaninami z nich pracovat opatrně.“
Čeští vědci získali na svou technologii mezinárodní patent, a materiál se nyní testuje pro využití v praxi.
„V současnosti se výrobky z hyaluronových vláken testují. Vše, co jde do zdravotnictví, musí projít registrací, povinným testováním a tak dále. To je proces velmi drahý a časově velmi náročný,“ připomněl Hrdina.
„Vlhké hojení sebou musí nést i dezinfekční prostředek, protože těžko hojící rána je infikována bakteriemi, které se musí nejprve zlikvidovat... Ale sama kyselina hyaluronová v první fázi urychlí hojení až o 40 %.“
Proto je velmi obtížné odhadnout, kdy se pacienti s tímto výrobkem setkají. „Ale řekněme, že do dvou nebo tří let by mohl být na trhu. Musíme si také uvědomit, že kyselina hyaluronová je velmi drahá, takže určitě nebude tato technologie používána jako kryt běžné rány.“
Nový kryt vnější rány tak bude prý určený pro pacienty s těžko se hojícími ranami, zejména pro diabetiky s bércovými vředy nebo diabetiky po operaci.
„Máme nyní vlákna ze 100% kyseliny hyaluronové, ale předběžně jsme zkoušeli vnést do nich i jiné biologické látky. Můžeme vnést do vláken i nějaká další léčiva, což je zatím hudba budoucnosti, ale vyloučeno to není,“ shrnul Ladislav Burgert.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
