Při transplantaci kůže lékaře stále limituje čas. Kultivace kožních buněk trvá týdny

16. únor 2018

Vědci se snaží vyrobit plně funkční umělou kůži. Zkouší to například kultivací z malého vzorku od pacienta nebo dokonce na 3D tiskárně. Limitující je ale pro odborníky čas, protože všechny aktuálně existující metody vyžadují až několik týdnů čekání. Ročně přitom transplantaci kůže potřebuje na celém světě až 11 milionů lidí, z toho polovina dětí.

Taková transplantace kůže je náročný chirurgický zákrok a vědcům se ještě nepovedlo vytvořit její dokonalou umělou náhradu. Proto se nejčastěji přistupuje k takzvané autotransplantaci neboli odběru kožního štěpu. Tato metoda je ale problematická v tom, že pacientovi zůstane viditelná jizva a kůže nemá potřebné vlastnosti.


Vědci pracují i na vývoji syntetické kůže. Na Coloradské univerzitě se povedlo vytvořit recyklovatelnou e-kůži, která je vybavena senzory pro měření tlaku nebo teploty a má dokonce schopnost hojení. Využití by mohla nalézt třeba v robotice, při výrobě protéz nebo produkci chytrých textilií.

Klinika popálenin Vinohradské nemocnice se podílí na výzkumu EuroSkinGraft, který zajišťuje univerzita v Curychu. Vědci při něm v laboratoři z malého vzorku kůže pacienta kultivují kůži v celé její tloušťce. Kultivace autologních buněk, které se pacientovi odeberou, ale trvá dva až šest týdnů. „Ještě stále to tedy neřeší problém akutního chirurgického zákroku, spíše je to otázka rekonstrukčních výkonů,“ říká lékař z popáleninového centra Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Hubert Šuca.

„U těžce popálených pacientů, kdy je potřeba náhrada větší části kůže a u kterých je nedostatek odběrových ploch, se používají dermální náhrady nebo umělá kůže. Je to vlastně jen částečná náhrada kůže, kde se v podstatě vybuduje dermální část inkorporací biologického materiálu a další část se transplantuje použitím mnohem tenčího transplantátu, kde se v podstatě nahradí jen epidermální buňky na povrchu,“ vysvětluje Šuca.

Zhruba před rokem se vědcům z Madridské univerzity podařilo plně funkční kůži vytisknout na 3D tiskárně. Tato kůže je převratná v tom, že dovede produkovat vlastní kolagen, hlavní strukturální kožní bílkovinu. K tomu, aby byla reálně využitelná k transplantaci, by ale bylo potřeba osázet ji tělu vlastními buňkami, jako jsou fibroblasty a keratinocyty.

autor: anr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.