Příběh červovitých měkkýšů
Fosilie měkkýše z Velké Británie by mohla ukončit debatu o tom, co bylo dřív: formy vybavené schránkami jako jsou plži a mlži, nebo jejich příbuzní podobní červům?
Pravěký měkkýš Kulindroplax perissokomos byl objeven na rozhraní Anglie a Walesu, kde se zachovaly fosilní vzorky mořské fauny staré asi 425 milionů let. Měkkýš byl dlouhý asi 4 centimetry a měl červovité tělo, které však na zádech neslo sérii sedmi vápenitých štítkům. Představuje tak fosilní důkaz o tom, že jednodušší měkkýši podobní červům se pravděpodobně vyvinuli z anatomicky komplexnějších forem vybavených souvislou schránkou.
Drobný měkkýš ze silurského období tak zřejmě napomůže ukončení debat o evolučních vztazích žijících červovců (Aplacophora). Tito primitivní měkkýši ze dna moří se podobají červům, nemají schránku, oči ani tykadla. Až dosud se soudilo, že vznikli už v období kambria. Ve světle nového objevu se však zdá, že k tomu došlo až před 40 až 50 miliony let, kdy měkkýši jako Kulindroplax definitivně ztratili svou schránku.
Zdroj: Nature, ScienceDaily
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
