Příběh plný paradoxů
Kdosi ho špatně přepsal, a tím zachoval jeho přesnost. Kdosi ho zničil, a tím ho zachránil do dnešních dní. Nesmysl? Kdepak! Archimédův kodex má opravdu pohnutý osud. Nad nálezem této středověké knihy psané na pergamenu zajásali nejen historikové, ale zejména fyzici a matematici.
Díky němu se jim totiž zpřesnilo vnímání významného antického myslitele, a dokonce si mohli přečíst díla, o kterých pouze věděli, že je Archimédes napsal, ale k dispozici je neměli. Na ČRo Plus se mu věnoval Magazín Leonardo.
Archimédův kodex vznikl v polovině 10. století. Jenže pak přišel začátek 13. století. Pergamen byl velice drahý materiál, kterým se muselo šetřit. Jedním ze způsobů bylo vytváření palimpsestů – pokud se už nějaký text nepotřeboval, smazal se. V roce 1229 jistý kněz Johannes Myronas pergamen z Archimédova kodexu použil pro bohoslužebnou knihu. A teď paradox – díky tomu se Archimédův kodex dochoval dodnes!
„Mám za to, že tento kodex by mohl být třeba spálen nebo zničen jiným způsobem. Kdežto když přes Archimédův text byl napsán text modlitební knihy, tak se tento Archimédův text uchoval,“ říká Zdeněk Halas z Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze. Je to logické – bohoslužebné knize se věnovala veškerá úcta.
Po sedm století byla uložena v knihovně v Konstantinopoli. Na přelomu 19. a 20. století se k ní dostal Johan Ludvig Heiberg. Místo bohoslužebného textu ho však zajímal text původní. Text různě prosvěcoval a fotografoval. Pochyby neexistovaly – bezpečně rozeznal dílo Archiméda. „Po několika dnech náročné práce objevil spis Metoda, o kterém věděl, že existuje, ale neměli jsme z něho nic víc, než pár zmínek roztroušených v antických spisech,“ dodává Zdeněk Halas.
Kodex vytvořil písař, u nějž matematika ani fyzika nepatřila k silným stránkám. A panuje s tím spokojenost. Chyby z nepochopení se totiž opravují snadno. „Navíc máme jistotu, že tento písař nezanesl do kodexu nějaké úpravy, opravy, zkrátka myšlenky, které v původním textu nebyly,“ vysvětluje Halas.
Vraťme se k pohnutému osudu Archimédova kodexu – jeho objevem totiž zdaleka nekončí. Ve 20. letech 20. století byl ukraden a uložen ve sklepě jednoho pařížského domu. Vlhko a chlad udělaly své. Sedm století v konstantinopolské knihovně kodex přežil bez úhony, sedm desetiletí ve sklepě ho málem zlikvidovalo.
V roce 1998 se objevil v aukční síni Christie‘s v New Yorku, kde ho koupil soukromý sběratel. Ten zajistil jeho restaurování a konzervaci. A také na deset let zpřístupnil novému vědeckému bádání. Odborníci kodex pečlivě nafotili a snímky zveřejnili na internetu. Takže se k nim dostane každý, stačí zadat adresu www.archimedespalimpsest.net.
Zdeněk Halas pracuje také na jeho českém překladu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
