Přinese nám telemedicína digitální zdravotní sestru?

18. únor 2016

Na poli telemedicíny, oboru, který využívá technických prostředků jako senzory, které snímají vybrané parametry na těle pacienta, lze užívat nejen tablety a chytré telefony, ale i produkty jako například Microsoft Kinect. Zařízení, které se normálně užívá v oblasti počítačových her se dá stejně dobře využít i pro sledování pohybu například rehabilitujícího člověka po operaci.

„Podobné senzory mohou společně podávat velmi přesnou informaci o tom, jak pacient cvičení provádí, a srovnávat je s ideálním pohybem, který doporučil lékař nebo terapeut,“ uvedla ve Studiu Leonardo vedoucí skupiny přírodou inspirovaných technologií při Katedře kybernetiky Českého vysokého učení technického Olga Štěpánková.

Jeden z prvních počinů českého týmu v evropském projektu telemedicíny byla tzv. digitální sestra.

„Ve spolupráci s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy vznikl v roce 2008 pilotní projekt zaměřený na pacienty s diabetem,“ dodala profesorka.

Zvláště u starších pacientů s cukrovkou je velké nebezpečí komplikací, například v důsledku porušení stravovacích pravidel.

„Našim cílem bylo průběžně vyhodnocovat informace o tom, co nemocný jí, jaké jsou jeho fyziologické parametry jako například cukr v krvi,“ vysvětlila Štěpánková.

Některé části automatizovat nejde, ale jiné ano, včetně sledování mnoha fyziologických parametrů, které zajišťují zcela automaticky senzory.

Přesto je spolupráce pacienta stále nezbytná. „Ještě dnes vytváření něčeho jako jídelní deníček vyžaduje výraznou kooperaci člověka. I když by si pacient vyfotil jídlo, které konzumuje, tak pokud si pokrm připravíte doma, musíte i sami uvést, jaká je jeho váha a jak bylo jídlo připraveno.“

Znamená toto zapojení kybernetiky v budoucnu hrozbu pro lékaře? „Zrovna v tomto projektu jsme měli velmi úspěšnou spolupráci s týmem lékařů z 1. lékařské fakulty, a od té doby úzce spolupracujeme. Myslím, že než jako konkurenci chápou projekt jako podporu lékařského poslaní,“ věří profesorka.

„Problém je, že zatím ještě není dořešeno, jak takové systémy mohou fungovat v běžném životě. Není to jen věcí technického vybavení a ochoty pacienta tuto technologii používat, ale i stále nezbytné uzké zapojení zdravotnického personálu,“ konstatovala Olga Štěpánková.

Hostem Studia Leonardo byla vedoucí skupiny přírodou inspirovaných technologií při Katedře kybernetiky Českého vysokého učení technického Olga Štěpánková. Připravila Leona Matušková, moderuje Jan Bumba.

autoři: oci , bum , Leona Matušková
Spustit audio