Ivan M. Havel vzpomíná na svého bratra Václava Havla: Kdyby se teď vrátil, tak už by asi politiku dělat neuměl

Václav Havel byl od dětství intelektuálně založený, už v relativně mladém věku se snažil číst filozofické knihy, ale co se týče fyzické stránky, tak byl méně obratný. „Ve skautu dostal přezdívku Chrobák,“ říká bratr bývalého prezidenta v rozhovoru s moderátorkou Patricií Strouhalovou.

Rád také vzpomíná na konec 40. let, kdy s celou rodinou pobývali na rodinném sídle Havlově, protože za války spadla na sousední pražský dům puma. Po komunistickém puči ale spadla klec a stali se takzvanou buržoazní rodinou. „Samozřejmostí byl dvojí život, člověk ve škole říká jiné věci než doma,“ vysvětluje.

Velmi se těšil na návštěvy dědečka, bývalého diplomata a ministra Huga Vavrečky, který ho zasvětil do různých strojů – právě to v něj vzbudilo hlubší touhu po poznání a nezůstávat jen na povrchu.

A co patří ke společným rysům obou bratrů – Ivana a Václava? Možná snaha být užitečný, nikoliv se hádat. „U každého z nás se to projevilo v jiné podobě. I v politice byl vstřícný, ostýchavý, aura kolem něho byla vznešenější,“ podotýká s tím, že kdyby se vrátil, tak by politiku dělat neuměl. „Nebyl by schopen zasahovat do těch tvrdých bojů, podrazů a podvodů,“ dodává.