Komerce ve sportu vede k nekalým praktikám sportovců, říká Jan Chlumský z antidopingového výboru

Třináct ruských sportovců a dva trenéři mají od minulého týdne zrušené doživotní tresty za doping. Mezinárodní olympijský výbor přesto nepovolil jejich účast na zimních olympijských hrách v Pchjongčchangu. Je takové rozhodnutí správné? A kdo hraje a nehraje fair play? Nejen na takové otázky odpovídal Jan Chlumský z Antidopingového výboru ČR.

„Arbitráž dala za pravdu těm, kteří tvrdili, že nejsou žádné konkrétní důkazy ke konkrétnímu sportovci, že dopoval. V některých případech ty důkazy jsou,“ říká s tím, že se například našly zmanipulované lahvičky nebo záznamy v laboratoři.

„Pokud nebyl přímý důkaz, tak se z toho sportovci snaží vykroutit, takže to potom mají sportovní arbitrážní soud i MOV dost těžké,“ dodává.

Neférové ale podle něj bylo, že ruský stát podporoval řízený doping na svém území a u svých sportovců už v letech 2011 až 2014, respektive dokud se na to nepřišlo. Zapojeno do toho bylo mnoho set sportovců a Chlumský se nediví, že jsou všichni globálně označovaní za potenciální hříšníky.


Dopuje se i na západ od nás, ale takto systematické to bylo jenom v Rusku.Jan Chlumský

Dopingový skandál obecně je podle něj kaňkou na světovém sportu – sport je natolik komercionalizován, že se tam točí takové peníze, že jsou sportovci ochotni se snížit k nekalým praktikám.

„Když jsou přistiženi, tak mají oni, nebo jejich manažeři, dostatek na to, aby si obstarali nějaké dobré právníky. Je to bitva někde jinde než na sportovních kolbištích,“ uzavírá.

autoři: prh , Jan Moláček
Spustit audio