Přímá volba prezidenta? Jedna z nejtěžších chyb ve vztahu k  ústavě, říká právník Stanislav Balík

V lednu Česko čekají další prezidentské volby – podruhé si lidé budou vybírat z kandidátů sami. Osvědčila se přímá volba prezidenta? Podle právníka a bývalého ústavního soudce Stanislava Balíka vnesla do politického systému zcela jiný model, který se nemusí osvědčovat.

„Budou kandidovat ti, kteří by za jiných okolností, kdyby se volilo v parlamentu, neměli žádnou šanci. Naopak ti, kteří by byli úspěšní při parlamentní volbě, nemají šanci v přímé,“ vysvětluje.

Tak, jak je model přímé volby nastavený, tak podle něj může určité osobnosti odrazovat od toho, aby kandidovali. „Přímé volba může vyjadřovat chvilkové nálady voličů, může vyjadřovat odraz politické situace, osobní sympatie nebo antipatie,“ upozorňuje.

On sám není stoupencem přímé volby prezidenta – i politické okolnosti, za kterých byla přijata, byly spíše uspěchané. „Od samého počátku si uvědomuji, že to byla jedna z nejtěžších chyb, která se stala ve vztahu k české ústavě, z toho důvodu jsem spíše stoupencem návratu k modelu, který tady byl,“ zdůrazňuje.


Naše ústava v této situaci, kdy tam bylo přineseno cosi, co je cizorodý prvek v modelu parlamentní demokracie, tak je to asi jako když pejsek s kočičkou vařili dort.Stanislav Balík

Stále podle něj máme tendenci doplňovat, měnit a novelizovat, ústava se ale dá držet v jádru beze změn – jde o otázku, jak je interpretována a aplikována. Není potřeba, aby ve chvíli, kdy má ústavní nebo parlamentní většina pocit, že se do ústavy něco hodí, tak se to do ní honem přidalo.

„Kde jinde než v té ústavě by měla být nějaká setrvačnost, zakonzervovanost, právní jistota a to, že se nebude věčně něco měnit?“ uzavírá.

autoři: prh , mba
Spustit audio