Příroda se neřídí našimi modely, odmítá kompenzační návrhy pro jez v Děčíně aktivistka

12. únor 2018

Sen několika generací rejdařů a stavebních inženýrů se přiblížil naplnění. Vláda v demisi zařadila do historicky první koncepce vodní dopravy jez v Děčíně, respektive plavební stupeň v Prostředním Žlebu. Měl by pomoci nákladním lodím překonat nejkritičtější úsek dolního toku Labe. Ekologické organizace projekt odmítají od samého začátku. Podle nich zničí unikátní kus divoké přírody a dopravě stejně nepomůže.

„Hlavním důvodem pro stavbu plavebního stupně je stabilizace plavebních podmínek na Labi způsobem, který bude nejvíc vstřícný vůči přírodě tak, aby labská vodní cesta mohla fungovat celý rok. V současnosti až polovinu roku není vodní cesta ekonomicky splavná,“ uvedl v pořadu Pro a proti zástupce ředitele Ředitelství vodních cest Jan Bukovský.

Ten dodal, že plavební stupeň Děčín stabilizuje a zvedá hladinu pomocí jezu jen na přibližně 9 kilometrech. „Zbývající úsek zůstává obdobný stavu, ve kterém je nyní, tedy s kolísáním hladiny.“


Stavba určité negativní dopady na životní prostředí bude mít. Jde ale o jejich míru... Kompenzační opatření ale zajišťují, aby likvidace nějakého druhu nebyla úplná a prostě nenastala.Jan Bukovský

„Nejcennější úsek mezi Hřenskem a Děčínem zůstane beze změny. Ve zbývajícím úseku je navrženo opatření, kde bude hladina řízeně kolísat, až o metr se zvedat nebo klesat, aby cenná stanoviště nebyla zcela zničena, a byla možnost cenné štěrkopískové náplavy umístit na nových, alternativně vytvořených lokalitách.“

To, že tento systém funguje, prý potvrdily experimentální náplavy a výhony. „Ty ukázaly, že tato kompenzace je možná.“

Důležité je ale srovnání plavebních podmínek také v německé oblasti Labe. „Německý koncept řeší oblast plavby i životního prostředí srovnatelně s tím, že v oblasti plavby je cílem dosáhnout stejných parametrů, na jaké je plavební stupeň Děčín navrhován.“

„Německá strana se zavázala, že společná koncepce pro tamní Labe dosahuje stejných parametrů. K těm se Německo zavázalo už v roce 2006, a byly potvrzeny v roce 2011 také kancléřkou Merkelovou. Tedy to, že ponor 1,40 metrů po 345 dnů v roce bude zajištěn,“ shrnul Bukovský.

Ředitelka neziskové organizace Beleco Jana Moravcová varovala, že realizací záměru by došlo k likvidaci poměrně unikátních stanovišť periodicky obnažovaných a opět zaplavovaných štěrkopískových náplav.

„Ty jsou stanovištěm pro významné zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, například drobnokvět pobřežní, který se v České republice vyskytuje pouze na tomto úseku. Je prokázané, že jeho výskyt na jiných úsecích Labe i Vltavy skončil s výstavbou plavebních stupňů.“


Je pravdou, že v poslední zprávě EIA jsou navržena některá kompenzační opatření. Ta jsou podle nás neprokazatelná a neozkoušená, protože víme, že cokoli přírodě namodelujeme, tak to tak příroda zpravidla nedělá.Jana Moravcová

Jak odborníci, kteří zpracovávají strategický dokument koncepce vodní dopravy, tak experti posuzující vliv plavebního stupně na životní prostředí konstatují významný negativní vliv na vysokou evropskou ochranu území, vysvětlila ředitelka.

„Jedná se opravdu o to, že realizací záměru by byla ohrožena právě celistvost lokality jako takové, která je v rámci České republiky unikátní a v rámci Evropy velmi významná.“

Vodní cesta by se prý zásahem nezprovoznila na celý rok, jak je veřejnosti často předkládáno. „Zprovoznění labské cesty je odvislé na možnostech plavby na německém úseku. V současné situaci ale dochází v Německu k zastavování plavby. V roce 2015 to bylo až na 7 měsíců.“

„Na české straně se počítá s plavební hloubkou 1,90 metrů, Němci se pokoušejí upravovat plavební hloubku na 1,40. Tento závazek se ale německé straně i přes stamilionové investice nedaří plnit, takže je německé Labe splavné jen na hloubku 120 centimetrů,“ připomněla další překážku ve zprovoznění plavby v celém úseku toku Jana Moravcová.

autoři: tpa , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.