Proti bolševníku bojují na Karlovarsku i dobrovolníci. Pomáhají si mačetou

V Karlovarském kraji letos končí projekt na likvidaci bolševníku velkolepého. Invazní rostlina trápí území kraje desítky let. Teď se sice podle odborníků situace zlepšuje, je ale jasné, že s bolševníkem budou majitelé pozemků bojovat i v následujících letech.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bolševník velkolepý - detail

Bolševník velkolepý - detail | Foto: Wikimedia Commons, Fritz Geller-Grimm

Pan Ladislav jako vlastník pozemku má ke známé invazní rostlině velký respekt.

„Bolševník znám, viděl jsem ho mockrát. Je to kytka krásná, ale na druhou stranu jsem vždycky držel velký respekt a nikdy jsem si na něj nesáhl. Nerad bych se spálil,“ říká.

Agresivní bolševník do své zahrady před dávnými roky přivezl kancléř Metternich. A rostlina postupně zamořuje celý kraj.

Přehrát

00:00 / 00:00

O likvidaci boleševníku v Karlovarském kraji natáčel reportér Zdeněk Trnka

„Zrovna Lázně Kynžvart jsou původcem celého tohoto zla díky panu Metternichovi z období Napoleona. A od té doby se s tím tady pereme a celou dobu nás to tady trápí,“ připomíná soukromý zemědělec Petr Potůček z Kynžvartu.

Na hubení bolševníku každoročně vyčleňuje několik pracovníků. Nad rámec běžné činnosti.

„Musí chodit i v parném létě pořádně oblečení, musí být celý zahalený, musí mít štít a brýle. Zkuste si představit, když je 30 stupňů, v tomhle pracovat. Na to dneska lidi ani nechtějí jít, můžete je platit a přemlouvat, jak chcete. Přijde dvakrát popálený a pak je týden na marodce. Ale my máme jednoznačný úkol likvidovat,“ poznamenává Petr Potůček.

S likvidací pomáhá projekt EU

Hubení bolševníku zemědělce v regionu zatěžuje více než kolegy v jiných krajích, žádné úlevy ale nedostávají. S likvidací invazní rostliny jim teď pomáhá projekt Evropské unie.

„Hubí se to jak chemicky, tak mechanicky. Chemická likvidace je vždycky účinnější a rychlejší, ale musí se dodržet všechna omezení ochrany přírody, ochrany vodních zdrojů a podobně,“ vysvětluje manažerka projektu Lenka Pocová.

Jenže rozmnožovací schopnosti bolševníku jsou abnormální. I proto Lenka Pocová oceňuje pomoc jednotlivců, kteří do přírody vyráží bojovat na vlastní pěst.

„Už při pilotním projektu se mi přihlásili dva nebo tři starší lidé z Mariánských Lázní, kteří při svých procházkách nosí mačetu v batohu a skutečně jednotlivé rostliny likvidují. Je to velmi chvályhodné, ale potřebovala bych ji tak stovku,“ dodává Lenka Pocová.

Zdeněk Trnka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme