První autonomní robotaxi začne jezdit na počátku nové dekády, slibuje německý vývojář

5. říjen 2017

Kdy se na trh dostanou autonomní vozidla? Jaké technologie budou používat? Je umělá inteligence připravena poradit si se všemi možnými situacemi v provozu? Budou někdy autonomní vozy řídit lépe než lidé?

„Otázkou spíše je, kdy uvidíme řídit plně autonomní vozilo v plném provozu, a to bude začátkem příští dekády, řekl bych kolem roku 2022,“ odhadl v rozhovoru pro Magazín Leonardo Gerhard Steiger, vedoucí divize podvozkových systémů u společnosti Bosch.

Tehdy by mělo začít jezdit i tzv. robotaxi, které německá firma vyvíjí s dalším gigantem motorového průmyslu firmou Daimler. „Pro nás je velmi důležitou motivací tzv. Vize 0, tedy nula mrtvých na silnicích.“

„Stále máme na silnicích mnoho nehod a 90 % z nich zaviní lidé díky nepozornosti nebo únavě. Samořiditelné auto ale nikdy neztrácí koncentraci, jízda s ním bude mnohem bezpečnější a vyvaruje se dopravních nehod. Proto se toho nebojím, ale naopak se těším, nemůžu se autonomních aut dočkat,“ svěřil se inženýr.


Jak se bude autonomní auto orientovat? „Když pojedete autem, radar ve voze bude monitorovat objekty kolem, a ty zaznamená. Data pak auto odešle do cloudového úložiště, kde je uschová, kde bude možné je nahrát do ostatních aut. Když pak někdy pojedou stejnou cestou, radar identifikuje totožné objekty a může velmi přesně určit, kde se auto nachází.“

Podle něj je jednoznačným cílem teď vyvinout auta, která budou nezávislá na infrastruktuře. „Budou muset být schopná řídit sama, aniž by spoléhala na nějaké vnější zdroje informací jako například mapy společnosti Google.“

Každé město, každá země má jinou infrastrukturu, která je na odlišné úrovni. „I velmi přesné mapy, které teď máme jako navigační, nejsou schopné dobré lokalizace. Proto v nich potřebujeme lokalizační vrstvu, která bude vycházet z radarů, stop a otisků.“

„Díky ní se nyní můžeme dostat k přesnosti až na 10 centimetrů čtverečních, což je více než potřebujeme. Pak můžeme údaje kontrolovat, srovnávat, potvrzovat a spolehlivě určit přesnou polohu.“

Vývojáři neponechávají stranou ani bezpečnostní rozměr. „Nikdy nemáte stoprocentní jistotu, že je jakákoli technologie bezpečná. Vždy tu budou nějací chytráci, kteří se budou snažit využít slabin systému.“


„Máme vyvinutý systém ve čtyřech vrstvách. První je zašifrovaný přístup do auta, přímo ve vozidle pak jsou striktně technologicky oddělené vrstvy infotainmentu a navigace, které jsou přípojeny k internetu, ale řídící jednotka pro řízení a brzdy je naopak od internetu odpojená. Mezi jednotlivými vrstvami máme firewall a každá samostatná elektronická jednotka má navíc vlastní bezpečnostní systém.“

„Myslím ale, že jsme připraveni, i když stoprocentní jistotu nikdy mít nemůžeme,“ uznal technik.

Co tedy můžeme od autonomních vozidel v provozu očekávat? „První autonomní auta budou jezdit konzervativně, protože naší prioritou je vyhnout se nehodám. Pojedou opatrně a defenzivně. Na silnicích nemáme ale jen opatrné řidiče, takže se auta budou učit z každé nové situace. Musí umět předvídat.“

Otázka, která často vyvstává v této souvislosti je, jak bude takový vůz rozhodovat o životech lidí v případě hrozící nehody. „Musíme se řídit nějakými pravidly. A jedno z nich zní, že není žádný rozdíl mezi lidmi a každý člověk má stejnou hodnotu.“

„Záměr proto není rozlišovat, jestli auto zabije toho, či onoho. Naším cílem je, aby se autonomní vůz vyhnul dopravní nehodě, protože každý lidský život pro nás má stejnou hodnotu. Takže pokud je nehoda nevyhnutelná, auto zvolí nejmenší možný dopad na lidské životy,“ shrnul Gerhard Steiger.

autoři: msk , oci
Spustit audio