První spektrální analýza atmosféry super-Země

24. únor 2016

Britští astronomové z University College London využili veřejně dostupná data z Hubbleova vesmírného dalekohledu a úspěšně analyzovali základní vlastnosti atmosféry nejvnitřnější planety, obíhající v systému dvojhvězdy 55 Cancri, která na obloze leží v souhvězdí Raka. Planeta 55 Cancri e je asi osmkrát hmotnější než Země a patří tedy do kategorie zvané “super-Země”.

Super-Země je obecně taková planeta, která má několikanásobek hmotnosti Země, ale nutně se Zemi příliš podobat nemusí. Nemusí být dokonce ani kamennou planetou s pevným povrchem. Dvojhvězda 55 Cancri leží zhruba 40 světelných let od Země a v její soustavě zatím astronomové odhalili pět planet.

Relativně jasnější ze dvou hvězd je žlutý trpaslík typu Slunce, avšak s menší zářivostí. Slabší hvězda patří do kategorie červených trpaslíků. Obě hvězdy jsou od sebe vzdáleny 1065 astronomických jednotek (střední vzdálenost Země od Slunce je právě definicí astronomické jednotky). Pět zatím pozorovaných planet obíhá v mnohem menších vzdálenostech kolem relativně zářivější žluté hvězdy.

Planeta 55 Cancri e, zvaná také Janssen, které se výzkum britských astronomů tyká, je nejvnitřnější známou planetou tohoto planetárního systému. Byla objevena 30. srpna 2004, je v průměru asi 2x rozměrnější než Země a její hmotnost činí 8.63 hmotností Země a zároveň 48% hmotnosti planety Neptun. Obíhá ve střední vzdálenosti jen 2 miliony a 333 tisíc kilometrů od své mateřské žluté hvězdy, kterou oběhne jednou za 18 hodin.

Podle pozorovaných spektrálních dat by planeta 55 Cancri e, s průměrnou hustotou vyšší než je průměrná hustota Země, mohla mít jádro nebo kůru, vytvořenou z částečně roztavených hornin s vysokým podílem uhlíku, možná v nitru planety ve formě diamantu. Speciální otázkou je však složení její velmi horké a navíc prvotní (primordiální) atmosféry, která se od vzniku planety zřejmě příliš nezměnila.

Teplota atmosféry (na k mateřské hvězdě přivrácené straně planety) činí asi 2000 stupňů Celsia. Vědci v atmosféře zaznamenali přítomnost vodíku, hélia a toxické kyseliny kyanovodíkové (ta je zde právě indikátorem přítomnosti velkého množství uhlíku), ale žádnou přítomnost vodní páry. Jde tedy o prostředí velmi nehostinné, navíc s pravděpodobným velkým obsahem prachových částic v atmosféře. Velké množství prachu může být produktem rozsáhlé a zvláštní vulkanické činnosti na planetě.

Zdroje: Interrete, BBC, Daily Galaxy, Discovery News, AstroWatch, arXiv, Youtube

autor: Pavel Vachtl
Spustit audio