První zemědělci překonali Egejské moře

Zemědělství má své počátky v době před asi 12 000 lety v oblasti takzvaného Úrodného půlměsíce (Fertile Crescent) na Blízkém východě. Odtud se velmi rychle rozšířilo do Evropy, kde vytlačilo životní styl lovců a sběračů. Takzvaná neolitická revoluce přinesla výrazné sociální, kulturní i ekonomické změny a položila základy pro budování prvních měst a moderních společností. O tom, jak probíhala, vypovídají nejen archeologické nálezy, ale také genetická data, která odrážejí lidské migrace. Ta však až dosud obsahovala velkou mezeru: nikomu se nepodařilo osekvenovat některého z prvních zemědělců, který žil na Blízkém východě. Důvod byl jednoduchý, v horkém klimatu se DNA uchovává daleko hůře než například ve střední Evropě.

Prvními, kdo na tomto poli uspěl, jsou španělští vědci, kteří zkoumají 10 500 let stará naleziště v Sýrii. Na dvou z nich - Tell Ramad a Tell Halula - se našly kostry patnácti lidí, z nichž se podařilo izolovat mitochondriální DNA. Ta se zřejmě dochovala díky tomu, že těla byla pochována pod podlahu budov a pokryta silnou vrstvou bahna, která je ochránila před působením vysokých teplot. Osekvenování mitochondriální DNA a její srovnání s evropskými populacemi odhalilo příbuznost mezi 10 000 let starými zemědělci z Blízkého východu a přibližně o 3000 let mladšími zemědělci z Německa a Španělska. Podpořilo to teorii, že šíření zemědělství neprobíhalo jen formou kulturního přenosu, ale provázela jej lidská migrace. Díky osekvenování mitochondriální DNA se navíc podařilo určit její nejpravděpodobnější cestu.

Vědci uznávají tři různé alternativy. Podle první z nich zemědělci přišli přes severní Turecko, po souši překročili Bospor a dostali se na Balkán, odkud se šířili dále do Evropy. Podle druhé se z oblasti dnešního Izraele přeplavili přímo na pobřeží Řecka. Poslední možností, kterou podpořila právě nejnovější genetická studie, je, že se šířili přes řadu ostrovů rozesetých v Egejském moři, až se nakonec dostali na severní pobřeží Středozemního moře. Podle vědců zřejmě nešlo o nějakou masivní migrační vlnu, ale malé skupiny pionýrů, kteří postupně kolonizovali jednotlivé ostrovy.

Španělští vědci zkoumají 10 500 let stará naleziště v Sýrii. Na dvou z nich, Tell Ramad a Tell Halula, se našly kostry patnácti lidí, z nichž izolovali mitochondriální DNA|foto: Alejandro Pérez Pérez, Miquel Molist

Zdroj: PLOS Genetics, Universitat de Barcelona