Prvohorní živočich: šavlozubý tygr, nebo líný kocour?

První kousky z živočicha, který později získal název Angustidontus, se našly ve 30. letech 20. století v Severní Americe. Jednalo se o izolované zuby nebo čelisti, původně se myslelo, že jsou to čelisti ryby.

Až po dlouhé době se objevily další kousky, na jejichž základě se paleontologové domnívali, že by mohlo jít o velkého klepítkatce.

Pak to zase na dlouho usnulo, až do doby, než se našel celý exemplář. A to nejen v Americe, ale i v Polsku. V roce 2006 vyšla v odborném tisku práce, ve které odborníci publikovali unikátní nálezy zachovalých částí živočicha.

Podle jejich nákresů měl živočich z rodu Angustidontus velká dlouhá klepeta s ostrými zuby. Podle nich se usoudilo, že šlo o aktivně plovoucího predátora, zřejmě dravého korýše. Jenže skutečně šlo o dravce?

Modelování pravěkého tvora

Více o možném životě pravěkého živočicha napoví model, který se podařilo sestavit na základě nákresů uvedených v odborné práci. Model vytvořil amatérský paleontolog Tomáš Viktorýn.

„Podle tohoto modelu mohl být Angustidontus velmi podobný dnešní krevetě. Měl dopředu prodloužené uchopovací končetiny, podobně jako kudlanka, podobný mohl být také mořskému korýši straškovi. Měl krevetí tělo, ocásek jako rak a dopředu dlouhá klepeta s několika desítkami ostrých zubů,“ popisuje v Meteoru Štěpán Rak, paleontolog z Muzea Českého krasu v Berouně.

Živočich mohl měřit zhruba 14 až 15 cm. Samozřejmě ale získat přesnou představu, jak vypadalo zvíře žijící v moři před nějakými 350 miliony let, není snadné. Našla se z něj totiž převážně klepeta, z těla jen minium. Pokud šlo o korýše, měl by mít tvrdou schránku, která jej ochraňovala, jenže z té se moc nedochovalo.

„Pravděpodobně byla málo mineralizovaná, nebyla tvrdá jako u dnešního raka či kraba, možná byla spojená jen blánami. Proto se tělo rozložilo a dochovaly se jen pevné přední končetiny,“ dodal Štěpán Rak.

Model údajného predátora vzbuzuje mnohé otázky. Bylo takové zvíře podobné dnešní krevetě vůbec schopné rychlého pohybu a neohroženého boje a lovu? Predátor by měl být rychlý tvor, který útočí ze zálohy a má množství útočných zbraní, zubů, trnů, klepet…

Tygr, nebo líný kocour?

Zatímco paleontologové věří, že šlo o bojovníka a predátora (lze se o tom dočíst například na anglické Wikipedii), zoologové, kteří viděli věrný model od Tomáše Viktorýna, o tom dost pochybují. „Konzultovali jsme to s několika odborníky, mimo jiné s profesory Adamem Petruskem a Zdeňkem Ďurišem. Podle nich se prý to zvíře stěží plácalo po dně, spíše prohrabávalo jíl a klepety strhávalo řasy nebo buněčné pokryvy. Jeho klepeta připomínají spíše hřeben na borůvky, než velkou útočnou zbraň,“ upozorňuje Štěpán Rak.

Odborníci napříč obory zatím ke kompromisu nedospěli, o živočichovi z rodu Angustidontus se tak stále dočteme, že šlo o obávaného predátora. Přesto jsou mnozí další odborníci, kteří by ho spíše než k šavlozubému tygrovi přirovnali k tlustému kocouru Garfieldovi. Hádanka stará několik stovek milionů let tak zatím zůstává bez uspokojivé odpovědi.

Přelomová práce z Česka

To se ale může brzy změnit. Tomáš Viktorýn v Brně objevil několik téměř kompletních kusů živočicha, které v této době studuje Štěpán Rak s kolegy, včetně zahraničních.

„Chystá se vědecká práce s odborníky z Polska a Francie, která ještě hodně zčeří vědecké vody, a věřím, že její výsledky opět posunou vědu vpřed, neboť jak vždy tvrdím, ve vědě je pravda, co se právě publikuje, než vznikne v nové práci nová pravda... a tak to má být... jít stále vpřed,“ dodává Štěpán Rak na závěr.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.