Psát občanský zákoník znamená především být pokorný, tvrdí právník Karel Eliáš

8. leden 2018

Jak vzniká nový občanský zákoník? Na co je třeba dbát při jeho novelizacích? O úskalích právní vědy hovořil v Magazínu Leonardo právník a hlavní autor současného Občanského zákoníku profesor Karel Eliáš.

„Každý nový zákon navazuje na ten dosavadní buď tím, že ho zdokonaluje a rozvíjí, nebo se naopak vůči stávajícímu právu vymezuje a staví něco nového, jiného,“ uvedl expert.

Když se připravuje nový občanský zákoník, tak nestačí znát českou právnickou literaturu, její vývoj a vývoj českého práva. „Je nutné zkoumat také podobné úpravy v jiných státech. Vzniku zákoníku, který vstoupil v platnost roku 2012, předcházelo studium všech platných evropských občanských zákoníků s výjimkou albánského, ale i těch mimoevropských.“


„Musíte také vědět, co se ve společnosti děje, co se poptává. Mě se ptal jeden poslanec, jakou mám kvalifikaci pro autorství občanského zákoníku. Řekl jsem mu, že moje největší deviza je, že jsem žil dlouho na vesnici, dlouho ve středně velkém městě i dlouho ve velkoměstě.“

Nestačí mít jen načtenou literaturu, ale je nutné mít i životní zkušenosti a rozhled mimo vlastní obor. „Moderní doba žije tím, co by se dalo nazvat prokletí specializace, která vede k fachidiotismu. Takže když se tvoří občanský zákoník, musí mít člověk dobrý rozhled v dalších právních odvětvích, ale musí znát i literaturu filozofickou, sociologickou a tak dále.“

Psát občanský zákoník tedy neznamená vymýšlet si velké věci. „Znamená to být pokorný k tomu, co napsali a vytvořili jiní. A snažit se to dát do ucelené podoby, aby to tvořilo logický celek, se kterým se ztotožní většina, včetně té politické, což není vždy jednoduché.“

Klasické vědecké metody jako experiment jsou ale v právní vědě spíše výjimkou. „V literatuře se zmiňuje příklad s občanským zákoníkem za habsburské monarchie z roku 1811. Na konci 18. století se jeho část nechala na zkoušku platit v Haliči.“


„Hodí se připomenout slova předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, že když se někdo zamýšlí, že by měnil občanský zákoník, tak by k tomu měl přistupovat se stejnou bázní, jako když vstupuje do chrámu.“

„Pak se vyhodnotilo, jak to tam fungovalo a návrh se vylepšil. Dělají se také třeba simulované soudní spory, ale obecně je metoda experimentu omezená, pokud jde o legislativu.“

V občanském právu se tíhne hodně ke stabilitě a stálosti. „Není tedy tendence převratně měnit základy.“

„To ukazují i občanské zákoníky zemí, které vnímáme jako reprezentanty evropské právní kultury jako je Francie, Německo nebo Rakousko. Tam jsou občanské zákoníky, které platí 100 nebo i 200 let,“ shrnul Karel Eliáš.

autoři: jkl , oci
Spustit audio