Psinka ohrožuje sumaterské tygry

Virus psinky (canine distemper virus, CDV) poprvé popsal francouzský veterinář Henri Carré v roce 1905. V průběhu dvacátého století se vyvinul tak, že kromě psů může infikovat další druhy savců včetně kočkovitých šelem. Domácí kočky jsou imunní, ale to naneštěstí neplatí o jejich velkých příbuzných. V roce 1994 virus vyhubil třetinu lvů v africké rezervaci Serengeti poté, co u místních zdivočelých psů propukla epidemie psinky. Tomuto onemocnění se dá prokazatelně připsat na vrub také skon nejméně tří tygrů ussurijských. Virus psinky koluje i v populaci kriticky ohrožených levhartů mandžuských, kterých ve volné přírodě žije asi 40 jedinců.

Nejnověji se zdá, že domácí či zdivočelí psi šíří psinku také na další kriticky ohroženou velkou kočku – tygra sumaterského (Panthera tigris sumatrae). Tento poddruh je nejmenší ze všech tygrů a ve volné přírodě žije méně než 700 jedinců, z nichž je schopna rozmnožování méně než polovina. Organizace Wildlife Vets International nyní potvrdila, že je důvodné podezření na psinku. Místní veterináři popisují případy neobvyklého chování tygrů sumaterských, kteří ztrácejí strach z lidí a přicházejí do blízkosti lidských sídlišť a komunikací. Právě neurologické problémy, které mohou takové chování vyvolat, jsou jedním z příznaků psinky.

Někteří tygři umírají právě na ně nebo v jejich důsledku, jako ussurijská tygřice, která ohrožovala lidi a musela být zastřelena. Jiné čeká smrt na respirační onemocnění jako je západ plic. Jestli se psinka skutečně dostala mezi sumaterské tygry, musí potvrdit vyšetření mozku některého z nemocných zvířat. Pokud však nález bude pozitivní, stane se nemoc domácích psů pro sumaterské tygry stejně vážnou hrozbou, jako jsou pytláci a ztráta životního prostředí.

Zdroj: Wildlife Vets International