Ptáci se brání kukačkám barevnými skořápkami

Major John F. R. Colebrook-Robjent si našel po odchodu do výslužby poněkud neobvyklého koníčka. Na své farmě v Chomě v jižní Zambii sbíral ptačí vejce. Téhle zálibě se věnoval pětatřicet let až do své smrti v roce 2008. Za tu dobu odebral vajíčka z 14 000 hnízd. Jeho sbírka obsahuje vejce mnoha ptačích druhů od dravců, přes vodní ptáky, až po pěvce. S vojenskou důsledností si vedl major Colebrook –Robjent evidenci všech položek své rozsáhlé sbírky. Když pak kolekci odkázal ornitologickému oddělení v Britském muzeu, získali vědci velmi rozsáhlý a přitom pečlivě popsaný soubor ptačích vajec pro další výzkumy.

„Je to po vědecké stránce neuvěřitelně cenný materiál,“ říká o Colebrook –Robjentově sbírce mladá ornitoložka Eleanor Cavesová z Duke University.

Cavesová během své práce na disertaci studovala v Colebrook –Robjentově sbírce vajíčka jedenácti druhů pěvců z čeledi pěnicovitých, kteří se stávají obětí hnízdního parazita přádelníka kukaččího (Anomalospiza imberbis), a také vejce jedenácti druhů pěvců z čeledi snovačovitých, kterým podstrkává do hnízda svá vajíčka kukačka lesklá (Chrysococcyx caprius). Oba druhy hnízdních parazitů se barvou skořápky svých vajíček přizpůsobují barvě vajec hostitelských druhů. Zvyšují si tak šanci, že nedobrovolní pěstouni cizí vajíčko nepoznají a budou se o ně starat jako o vlastní. Samičky si však nemohou vybrat, jakou barvu bude mít skořápka jejich vajec. Vejce se barví ve vejcovodu pigmenty vylučovanými ze speciálních žlázek a aktivita těchto žlázek je dána dědičně. Pokud se má změnit barva skořápky, musí prodělat příslušnou proměnu dědičná informace ptáků.

Přádelník kukaččí (Anomalospiza imberbis)|foto: licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.0, Alan Manson

Barevností vajíček za záchranu potomstva

Cavesová pořizovala digitální snímky barevného vzoru vajec hnízdních parazitů i jejich hostitelských druhů a měřila na nich celkem devět různých optických parametrů. Nepřekvapilo ji, když se ukázalo, že každý z dvaadvaceti prověřených hostitelských druhů vykazuje ve zbarvení skořápky vajíčka velkou variabilitu. Zajímavé bylo porovnání vajíček druhů, které se stávají často obětí hnízdních parazitů, s druhy pěvců, kterým jsou cizí vejce podstrkávána do hnízda jen málokdy. Pěvci čelící silnému tlaku hnízdních parazitů barví vajíčka velmi neobvyklými kombinacemi barev a vzorů. Ptáci, kteří jsou nájezdů hnízdních parazitů většinou ušetřeni, jsou v tomto ohledu méně „vynalézaví“.

Ve studii publikované ve vědeckém časopise Proceedings of the Royal Society došla Cavesová a její spolupracovníci k závěru, že mezi pěvci a hnízdními parazity zuří závody ve zbrojení. U pěvců se pod tlakem parazitů vyvíjejí stále nové a nové typy zbarvení vaječné skořápky. Hnízdní parazité se s nimi snaží udržet krok a novinky ve zbarvení co nejrychleji napodobují. Pokud by pěvci rychlým vývojem barvy skořápky hnízdním parazitům „utekli“, poznali by pěvci velmi snadno v hnízdě podstrčená vejce a zlikvidovali by je. Pak by se hnízdní parazité ocitli v ohrožení, protože by neměli dost mláďat. Naopak, kdyby se pěvci nechali hnízdními parazity při vývoji zbarvení skořápky „doběhnout“, neměli by šanci podvržená vejce odhalit a to by ohrožovalo zdárný odchov jejich vlastních mláďat.

Vejce přádelníků kukaččích (2 sloupce napravo) se velmi podobají vajíčkům jejich hostitelských druhů (na snímku nahoře prinie afroasijské, Prinia subflava, a dole cistovníka rezavolícího Cisticola erythrops)|foto: Dr. Claire Spottiswoode, CC BY 4.0

„Zatím nevíme, v jakém stádiu se tyto evoluční závody ve zbrojení u jednotlivých druhů zrovna nacházejí,“ přiznává Eleanor Cavesová.

Nevíme tedy, kdo v této evoluční přetahované tahá za kratší konec provazu. Můžeme ale předpokládat, že výhodu dosaženou jednou stranou evolučního konfliktu druhá strana zase rychle vyrovná.