Pumy zachránila jejich nevybíravost
Puma je jedním ze dvou druhů velkých severoamerických koček, které nesmetlo velké vymírání na konci pleistocénu. Důvodem je podle nové studie to, že nebyly vybíravé v jídle.
Ve svrchním pleistocénu obývalo Severní Ameriku několik druhů velkých kočkovitých šelem. Hromadné vymírání před 12 000 lety, během kterého zmizeli mamuti, mastodonti a další příslušníci takzvané megafauny, ale přežily jen dva z nich: jaguár americký (Panthera onca), jehož areál rozšíření zasahuje i do Severní Ameriky, a puma americká (Puma concolor). Vědce z Vanderbiltovy univerzity zajímalo, proč právě puma existuje i dnes, zatímco na kosti jejích někdejších současníků - amerických lvů a šavlozubých tygrů smilodonů - už jenom usedá prach v muzejních sbírkách. Domnívali se, že za přežitím pum stojí jejich potravní zvyklosti.
Aby mohli teorii otestovat, potřebovali analyzovat škrábance na zubech šelem. Jejich metoda využívá konfokální mikroskop, který má vysokou rozlišovací schopnost, a trojrozměrné snímky povrchu zubů. V dřívější studii vědci z Vanderbiltovy univerzity prokázali, že opotřebení zubů vymřelých amerických lvů Panthera leo atrox se nápadně podobá tomu, jaké je patrné na zubech současných gepardů. Ti jsou známi jako extrémně vybíraví jedlíci, kteří konzumují především jemné maso a kosti ohlodávají jen výjimečně. Naproti tomu u šavlozubých tygrů druhu Smilodon fatalis objevili škrábance podobné dnešním lvům, kteří se živí jak masem, tak kostmi.
V nové studii se pod mikroskopem ocitly zuby pleistocenních pum, které pocházejí ze světoznámých asfaltových jezírek v La Brea Tar Pits v Los Angeles. Vědci u nich objevili mnohem větší variabilitu opotřebení než u amerických lvů nebo smilodonů. Některé pumy byly vybíravé podobně jako gepardi, zuby jiných se svým opotřebením podobaly spíše moderním hyenám, které zkonzumují prakticky celé tělo kořisti. Naznačuje to, že pleistocenní pumy byly co do potravního chování méně specializované než američtí lvi a šavlozubí tygři. Zabíjely pestrou škálu kořisti, kterou mnohdy snědly téměř celou. To samé ostatně dělají i jejich moderní potomci, kteří jsou oportunistickými predátory i mrchožrouty. A právě nevybíravost pravěkých pum zřejmě způsobila, že před 12 000 lety nevyhynuly spolu s mamuty, mastodonty, americkými lvy a smilodony.
Zdroj: Vanderbilt University, Biology Letters
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
