Půst není hladovka, vysvětluje nutriční specialistka

Restrikce kalorií, tedy omezení příjmu potravy u experimentálních zvířat zhruba o 30 % konzistentně prodlužuje život, chrání proti rakovině, civilizačním chorobám i demenci.

Absolvování dvou až čtyřdenního půstu vyvolá v organismu proces regenerace bílých krvinek. Existující krvinky jsou nejprve hladovějícím organismem recyklovány. Po obnovení přísunu potravy začne tvorba nových bílých krvinek z kmenových buněk.

Postění se je také doprovázeno redukcí hladiny IGF1 hormonu, který je spojován se stárnutím a růstem nádorů. To vše bylo prokázáno testy na laboratorních zvířatech.

Tyto poznatky jsou aplikovatelné i na člověka, ale s velkou mírou opatrnosti, jak potvrdila nutriční specialistka Jelena Jebousková.

„Půst má svůj dalekosáhlý význam. Když je proveden správně, pak jsou prokázány výrazné pozitivní účinky na zdraví, ale jen pouze, když ho navodíme správně,“ upozornila odbornice.

Půst ale není hladovka, připomíná Jebousková.

„Studie dokladují snížení rizika rakoviny, dochází ke snížení výskytu cukrovky, kardiovaskulárních onemocnění, někdy se mluví i o delším životě,“ připomněla dopady půstu nutriční specialistka.

Podle ní je významné i omezení příjmu masa, které má pozitivní dopad na ledviny a játra, a zlepšuje se hladina cholesterolu v krvi.

„Půst jako takový vhodný je, ale není to vhodná cesta pro velké váhové úbytky,“ varovala Jebousková. „Laická veřejnost si nesmí půst plést s hladovkou. Spousta časopisů píše o půstech, ale zaměňuje je za hladovky nebo diety.“

Jak tedy správně navozený půst vypadá? „V prvních dnech se konzumují obzvlášť zelenina a ovoce formou šťáv nebo i salátů, následují cerálie a pak i rybí maso.“

„Je důležité podotknout, že je potřeba dodržovat zvýšený pitný režim, než jaký máme v běžném období,“ vzkázala nejen těm, kteří se postí Jelena Jebousková.